Článek
Právu to sdělil Pavel Prošek z uvedené fakulty. Stanici financuje ministerstvo školství. "Podle mezinárodních zvyklostí budeme do polární stanice zvát i zahraniční vědce, pokud budou řešit podobné projekty jako my," doplnil Prošek.
Vzhledem k technickým problémům v době přípravy měl odlet malý skluz, původně měli odletět o několik dnů dříve. Jednou z těžkostí, jak potvrzuje Prošek, bylo sehnat najednou letenky pro celou pracovní skupinu.
Z České republiky poletí první polárníci na třikrát.. Sejít se mají v jihochilském přístavu Punta Arenas, odkud vyrazí na lodi Antarktic Dream k Rossovu ostrovu v souostroví Jižní Shetlandy u Antarktidy. A právě vylodění na Rossově ostrově bude jednou z nejsložitějších operací celé akce.
"Práce to bude bezpochyby komplikovaná, i když ji budou dělat specialisté. Veškeré vybavení musíme dostat na břeh prostřednictvím pontonů. Z lodě se naloží jeřábem, náročnější to bude u břehu při vykládce. Složitá bude také samotná stavba," říká Prošek, jenž se svými kolegy neletí k jihu zeměkoule poprvé. Pracovali v Antarktidě na výzkumu mechů a hornin - na ukrajinské i argentinské polární stanici.
Na základě svých zkušeností věří, že jim bude přát počasí. Na jihopolární pevnině je v době evropské zimy léto s teplotami od minus deseti do plus pěti stupňů Celsia. Jedině tehdy lze do Antarktidy přivézt materiál a postavit přinejmenším hrubou stavbu. V následujícím roce pracovní skupina dokončí vzduchotechniku, vodovod i elektroinstalace. K práci na souši budou čeští odborníci využívat speciální osmikolové terénní vozidlo, které objevili na veletrhu vojenské techniky IDET v Brně.
Odborná skupina zůstane v Antarktidě po celou dobu vylodění. "Musíme tam postavit automatické měřicí systémy, které pak budou pracovat i bez nás," mluví Prošek o sobě a o svém kolegovi doktoru Kamilu Láskovi. S nimi jede ze stejné fakulty geomorfolog Zdeněk Máčka, jenž bude pracovat ve čtyřčlenné skupině geologů. Jsou i z jiných pracovišť v Česku. "Stanice ještě nebude obsazena, ale už tam začne fungovat metrologická sekce," zdůraznil Prošek.
Hlavní objekt české stanice o délce 21 a šířce 11 metrů by měl stát do pěti dnů od zakotvení, budování celé základny potrvá do poloviny března. Může v něm pobývat až 15 výzkumníků, pouze však v době antarktického léta, protože ve vnitrozemí tohoto neobydleného světadílu bývá v zimě teplota až minus 70 i více stupňů Celsia.
V okolí hlavní budovy bude stát dalších devět menších objektů. Zhruba dvě třetiny energie bude stanice získávat z větrných elektráren a ze slunečních kolektorů, zbytek z dieselagregátu.