Češky jsou čtvrté nejvyšší na světě, mezi muži vévodí Nizozemci

Průměrná výška Nizozemců je v současnosti 183 centimetrů a průměrná výška lotyšských žen 170 centimetrů. Češky za nimi zaostávají jen o necelé dva centimetry, s výškou 168,5 cm jsou tak celosvětově na čtvrtém místě. V roce 1914 měřily průměrně 153 centimetrů.

V roce 1914 byli čeští muži podle své průměrné výšky na 24. místě, teď jsou aktuálně se 180,1 cm na desáté příčce. Obyvatelé ČR se tak řadí mezi nejvyšší národy světa.

Největší nárůst výšky lze pozorovat u mužů v Íránu, a to ve sledovaném období v průměru o 16 centimetrů; a u žen v Jižní Koreji, kde je průměrný nárůst dokonce 20 centimetrů.

V Británii zástupci obou pohlaví vyrostli během sto let v průměru o 11 centimetrů: "Mr. Průměrný" měří v současnosti 178 centimetrů, zatímco "Mrs. Průměrná" je vysoká 164 centimetrů.

Nejmenší muži žijí podle těchto dat ve Východním Timoru (160 centimetrů v průměru) a nejmenší ženy pocházejí z Guatemaly - průměrná osmnáctiletá Guatemalka měří necelých 150 centimetrů, přičemž Guatemalky byly celosvětově nejmenší i před sto lety, tehdy ovšem se 140 centimetry.

Ze studie vyplývá, že u populací ve východní Asii lze sledovat během uplynulých let nejvyšší nárůst centimetrů. Japonci, Číňané a Jihokorejci jsou mnohem vyšší, než byli před sto lety.

Výškové rozdíly mezi lidmi na různých místech světa lze částečně vysvětlit genetickými faktory, ale také životními podmínkami, například kvalitou stravy.

S výškou postavy vědci spojují i různé zdravotní faktory a rizika. Vysocí lidé mohou prý dle dostupných výzkumů očekávat, že se dožijí v průměru vyššího věku a mají menší pravděpodobnost onemocnění srdce.

Na druhou stranu u nich více hrozí některé druhy rakoviny, například konečníku nebo vaječníku.