Hlavní obsah

Češi mají na Antarktidě vlastní polární stanici

Česká vědecká polární stanice na Rossově ostrově v Antarktidě je dokončena. Pojmenována byla po slavném českém genetikovi a meteorologovi Johanu Gregoru Mendelovi (1822-1884). Vědě začne plně sloužit od počátku jižního polárního léta, tedy od přelomu listopadu a prosince, řekl Pavel Prošek z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, který s kolegy projekt výstavby polární stanice garantoval.

Článek

Vybudování Mendelovy polární stanice přišlo asi na 50 miliónů korun. Stanici bude využívat více vědeckých skupin: geologové, klimatologové a biologové. Stanice jim umožní zkoumat změny klimatu na Zemi a vznik takzvaných antarktických oáz. Jsou to oblasti, z nichž ustoupil ledovec a ve kterých se začíná objevovat první život v podobě rostlin - mechů a lišejníků.

Příprava celého projektu i s vlastní výstavbou stanice trvala pět let. Areál vystavěla vědcům podle jejich pokynů zlínská společnost PSG International. Poslední tým 12 montérů vyrazil do Antarktidy spolu s několika vědci loni v polovině prosince. K dostavbě stanice využili současné polární léto, které končí.

"Všechny úkoly beze zbytku splnili a nyní se vracejí domů," uvedl Prošek. Upřesnil, že odborníci v uplynulých týdnech "oživili" stanici - propojili všechny její technické systémy, které otestovali. Nyní je stanice uzavřena. V tomto stavu bude až do do dalšího jižního polárního léta, tedy téměř do konce roku.

Klimatologové instalovali na stanici a v jejím okolí několik meteorologických stanic včetně speciálního kompletu pro měření slunečního záření, botanici se věnovali monitorování výskytu vegetace a studiu podmínek výskytu sinic, řas a mechorostů.

"Svými technickými systémy představuje stanice moderní a vůči antarktickému prostředí ohleduplný objekt," zdůraznil Prošek.

V centru polární stanice stojí obytný objekt dlouhý 21 a široký 11 metrů. Určen je pro pobyt až 15 výzkumníků, a to pouze v době antarktického léta. V okolí hlavní budovy stojí dalších devět menších objektů, každý s vrtulí na výrobu energie. Se slunečními kolektory budou zajišťovat až 70 procent energie pro základnu. Zbytek si vědci vyrobí za využití dieselagregátu.

Související články

Výběr článků

Načítám