Článek
Statistiky říkají, že ve Spojených státech se ročně zkonzumuje přes 20 miliard párků v rohlíku, tedy skoro 65 na osobu, včetně kojenců a vegetariánů. Od konce května do začátku září, tedy o hlavní párkové sezoně, snědí Američané každou vteřinu 818 hot dogů.
Servírují se v 95 procentech amerických domácností, ale skutečnými chrámy hot dogového kulinářství jsou baseballové stadiony. V loňském roce nakoupili fanoušci tolik párků, že by se jimi daly spojit stadiony ve Washingtonu a San Francisku.
Vynálezce neznámý
O vynálezci hot dogu se v USA vedou spory. Často se zmiňuje Charles Feltman, přistěhovalec z Německa, který měl svůj stánek v jižní části newyorského Brooklynu známé jako Coney Island, kde zákazníkům nabídl párek na rozkrojeném rohlíku už v roce 1867. Vznik názvu ovšem zůstává obestřen tajemstvím - snad se vztahuje k původnímu Feltmanovu pojmenování Coney Island Red Hots.
Coney Island, kam tradičně míří Newyorčané na rozlehlé atlantické pláže či za zábavou na pouťových atrakcích, je také místem každoroční soutěže v pojídání hot dogů. Poprvé své síly v pouličním krámku Nathana Handwerkera změřili čtyři mladí přistěhovalci 4. července 1916, tehdy ovšem ve spontánní soutěži o to, kdo je větší americký vlastenec. Vyhrál James Mullen, který za 12 minut zvládl 13 párků.
Souboj v pojídání hot dogů se od té doby stal nezbytnou součástí lidové slavnosti na Coney Islandu o Dni nezávislosti. V dnešní době ovšem za účasti desítek tisíc diváků a s přímým televizním přenosem na jednom ze sportovních kanálů.
V posledních letech opanovali soutěž Japonci, což Američané nesou se zjevnou nelibostí. Minulých šest ročníků zvítězil Takeru "Cunami" Kobajaši, který loni za 12 minut dokázal pozřít 53 a tři čtvrtě hot dogu, čímž o čtvrt párku překonal vlastní světový rekord z roku 2004. Tento měsíc ho ale o korunu hot dogového krále připravil dvaadvacetiletý americký student ze San Diega Joey Chestnut, který při regionálním předkole soutěže snědl ve stejném časovém limitu 59 a půl párku v rohlíku. Kobajaši se už nechal slyšet, že letos asi finále na Coney Islandu vynechá, protože ho rozbolela dáseň.
Řádně otevřít ústa je přitom pro soutěž základním předpokladem. Úspěch Japonců spočívá v technice pojídání, která se dá zjednodušeně popsat jako "nekousat, polykat". Japonští soutěžící začali už před časem s revolučním postupem, kdy párek rozlomí a do úst si vloží obě půlky najednou. Poté do sebe nacpou rohlík. Kobajaši to zvládne za 13 sekund. Zvláštně při tom poskakuje, ale sám říká, že si jen tak tančí. Odborníci se ovšem domnívají, že si svými pohyby pomáhá natřást hot dogy do žaludku.
V USA chutná hot dog jinak
Na rozdíl od soutěžních jedlíků si většina Američanů ale párky v rohlíku dopřává především jako lahůdku. Správný americký hot dog má být grilovaný a rohlík, či spíše měkká podlouhlá buchta, jen nahřátý nebo i studený. Důležité jsou ovšem ingredience, především žlutá hořčice, ralish neboli nadrobno nakrájená okurka v hořkosladkém nálevu, kysané zelí a kečup. V úvahu přicházejí i cibule, pálivé papriky, nakládaný kopr nebo omáčka z fazolí či strouhaný sýr. Vše se musí naklást na párek - nikdy ne na rohlík!
Dospělí dávají přednost hořčici, zatímco děti vesměs kečupu. Když se v jednou průzkumu ptali dětí, co by si vybraly k hot dogu, kdyby se rodiče nedívali, odpověděla čtvrtina z nich bez váháni: čokoládovou polevu.