Článek
Začalo to nevinně. Waenbarb se vracel do Thajska z pracovního pobytu v Budapešti, jeho spoj však vedl přes Moskvu. Když se objevil na tamním letišti, zjistil, že bude muset kvůli zpoždění čekat na přípoj do Thajska pět dní. A to se šestatřicetiletému kuchaři tuze nelíbilo.
Svoje rozčarování se rozhodl utišit v několika letištních barech, kde zkonzumoval větší než malé množství alkoholu a dopustil se tak nechvalně proslulé „nutriční chyby”.
Proti bujarému muži, jenž vykazoval známky velmi pokročilé společenské únavy, museli zakročit policisté, kteří jej zadrželi a po vystřízlivění vyvedli z letiště. Pokud byste však očekávali, že čerstvý vzduch před letištěm udělá Thajci dobře a přiměje ho udělat správné rozhodnutí, šlápli byste vedle.
Spanilá jízda
Waenbarb pokračoval do moskevských barů, kde k jeho smůle v následujících dnech dokázal ztratit pas, v podstatě všechny svoje věci a najednou se tak ocitl v cizí zemi, bez znalosti jazyka, tisíce kilometrů od domova.
„Z těch několika týdnů si pamatuji skutečně jen velmi málo,” řekl později.
Po procitnutí z deliria by se nabízelo, že nešťastník vyhledá telefon a bude nastalou situaci řešit. Místo toho však Waenbarb pokračoval ve spanilé jízdě a opíjel se v okolí ruské metropole. Zda u sebe našel alespoň nějaké peníze není jasné, později však podle agentury AP vyšlo najevo, že si půjčil peníze od Thajky žijící v Rusku.
Rodina měla obavy
Mezitím, co si Waenbarb užíval neřízeného pití, však rodina začala mít obavy a v Thajsku jej začali pohřešovat. „Věděli jsme, že říkal, že po příletu do země pojede navštívit kamaráda, ale po pěti dnech, kdy se neukázal doma, jsme zjistili, že k němu nedorazil,” uvedla švagrová pohřešovaného muže.
Během následujících dní se toulal Thajec po okolí, nepáchal však žádné přestupky, nebyl ničím nebezpečný, dokonce si přivydělal sběrem odpadků. O pomoc však úřady nežádal a peníze brzy propil. Až když se dostal do města Chimki, asi 30 kilometrů severozápadně od Moskvy, objevili jej po 43 dnech toulání dva muži a odvezli ho na thajské velvyslanectví v Moskvě.
„Vůbec nemám páru, jak jsem se do Chimki dostal,” prozradil později Waenbarb. Na velvyslanectví se mu dostalo pomoci, bylo mu nabídnuto ubytování a peníze, rovněž letenku do Thajska uhradí podle slov velvyslance jeho úřad. Ten také pomůže s prodloužením klasického 30denního víza, kterým Waenbarb disponoval.
„Jsme rádi, že se konečně může vrátit domů,” dodal thajský velvyslanec v Moskvě Thanathip Uttasarim.