Článek
Tříapůlletá Ziv Nicanová se minulý měsíc s rodinou a sestrami vydala na procházku po polní cestě u města Bejt Šemeš, zhruba 40 kilometrů od Jeruzaléma.
Jak už to tak u malých dětí bývá, cestou ji asi příliš nezajímaly půvaby či zajímavosti okolní krajiny, ale spíše sledovala, co se kde válí. A to doslova.
V jednu chvíli ji velmi upoutal kamínek, protože podle jejích vlastních slov „na něm byly zuby“. Když se však tento v dětských očích nesmírně zajímavý nález očistil od hlíny a prachu, ukázalo se, že jde pravděpodobně o nález velmi cenný.
Jak totiž potvrdil Izraelský památkový úřad, jde o staroegyptskou pečeť, která se však nosila jako šperk, takže sloužila i jako amulet. Pochází z doby bronzové a má tvar brouka skarabea, jenž byl ve starém Egyptě symbolem znovuzrození, uvedl s odkazem na izraelské odborníky web The New York Times.
Tříapůlletá Ziv Nicanová našla 3800 let starý artefakt zpodobňující brouka skarabea.
Na druhou stranu ovšem tento nález není zase až tak překvapivý, protože k němu došlo v oblasti Tel Azeka, kde se podle Bible odehrál střet Davida s Goliášem. Nachází se zde tedy i významné archeologické naleziště. Zvláštní ovšem bylo, že tento starý předmět doslova jen tak ležel na cestě.
Profesor židovské historie na telavivské univerzitě Oded Lipšic, jenž v dané lokalitě vede vykopávky, však pro to má vysvětlení. Již v roce 1898 tam totiž začali kopat britští archeologové, a když skončili, požádal je majitel pozemku, aby vykopanou jámu zase zasypali. Podle Lipšice se tak nové vrstvy dostaly do hloubky, zatímco ty staré zůstaly nahoře.
Profesor také vysvětlil, že předmět s největší pravděpodobností pochází z Egypta, ale patřil zřejmě některému z obyvatel tehdejšího Kanaánu, jenž se v období přibližně kolem roku 1800 před naším letopočtem rozkládal podél pobřeží Levantského moře, tedy zhruba na území dnešní západní Sýrie, Libanonu a Izraele.
Ziv Nicanová (uprostřed s certifikátem) se sestrami, profesorem Lipšicem (vlevo) a jeho kolegou archeologem Semjonem Gendlerem (vpravo)
Kanaánci i další obyvatelé této oblasti se totiž v té době velice zajímali o vše egyptské a často dováželi nebo i sami napodobovali například i egyptské jídlo, ale zejména styl nejrůznějších předmětů, včetně pečetí, jakou našla malá Ziv.
Podle profesora Lipšice není tento nález kdovíjak zásadní, protože v oblasti se již dříve podobných předmětů našly desítky a některé byly i zachovalejší, ale zdůraznil, že je velmi důležité, že jej rodina odevzdala odborníkům, takže může být uchován a „všichni se z něj mohou těšit“.
A o prázdná slova rozhodně nešlo, protože tento amulet bude součástí nadcházející výstavy kanaánských a egyptských artefaktů v Jeruzalémě. Izraelský památkový úřad pak malé Ziv vedle poděkování udělil také „certifikát vzorné občanky“.
