Článek
Potravinářskou aféru nazvanou žertovně „buttergate” podle anglického označení pro máslo jako první rozvířili na sociálních sítích profesionální kuchaři a gastronomičtí blogeři.
„S naším máslem se něco děje a já tomu přijdu na kloub. Všimli jste si, že už při pokojové teplotě neměkne? Je vodové? Gumové?” napsala na Twitteru začátkem února kanadská autorka kuchařek Julie Van Rosendaalová.
Something is up with our butter supply, and I’m going to get to the bottom of it. Have you noticed it’s no longer soft at room temperature? Watery? Rubbery? pic.twitter.com/AblDzGiRQY
— Julie Van Rosendaal (@dinnerwithjulie) February 5, 2021
Ta pak přišla i s prvním vysvětlením. Podle ní za změnou kvality másla stojí změněné složení krmiv, které začali farmáři používat kvůli zvýšení produkce mléka. V Kanadě totiž loni kvůli dlouhé karanténě a lidem, kteří se při ní věnovali pečení, stoupla poptávka po másle o 12 procent.
Doplňky na bázi palmového tuku se přidávají do krmiv už léta, zvyšují produkci mléka a také jeho tučnost. Loni v létě se ale tyto doplňky začaly používat ve vyšší míře. Podle dosavadních zjištění může mít máslo vyrobené z mléka krav krmených hojně palmovým tukem vyšší teplotu tání, což by vysvětlovalo jeho větší tuhost.
Šéf potravinářské laboratoře na univerzitě Dalhousie Sylvain Charlebois ve svém komentáři napsal, že palmový tuk v krmivech je povolený, ale nikoli zcela neškodný, zejména s ohledem na životní prostředí. Praxe je proto podle něj „eticky sporná”. Farmáři ale nesouhlasí, podle nich je palmový tuk spolehlivým prostředkem jak kravám dodat energii a žádné škodlivé dopady na kvalitu mléka nejsou známé.