Článek
„Milovníci zvířat se mohou těšit na moderní expozici. Zhruba desetimetrový můstek v její horní části jim umožní nahlédnout do ní takřka z ptačí perspektivy. Jeleny bude možné pozorovat také přes sklo a ze zastřešeného odpočinkového místa, kde budou příchozí v létě chráněni před sluncem,“ řekla Novinkám mluvčí brněnské zoologické zahrady Věra Müllerová.
Práce přijdou na zhruba 25 milionů korun a vše by mělo být hotovo do dubna 2026. V České republice chovají jeleny milu jen tři zoologické zahrady, přičemž v té brněnské se odchov mláděte povedl loni a zahrada mu následně našla nový domov. Brněnský chov zatím tvoří jelen s laní, ale v příštím týdnu se skupina rozroste ještě o další dvě laně, očekávat tedy lze další přírůstky.
„Příběh jelenů milu zprostředkujeme našim návštěvníkům nejen na informačních panelech expozice, ale i na našich přednáškách,“ doplnila mluvčí.
Jeleni milu se vzhledově liší od těch ostatních neobvyklým vidlicovitým větvením paroží, dlouhým jakoby koňským obličejem, velbloudím krkem, delším ocasem podobným oslímu a také poměrně širokými kopyty, jež připomínají kravské paznehty.
Po půlstoletí se vrátili do Číny
Jeleni milu dříve obývali mokřady středovýchodní a severní Číny, kvůli nadměrnému lovu ale už téměř před 200 lety z přírody vymizeli. Pár stád přežívalo v císařském loveckém parku Nau-Hai-Tsue u Pekingu, kde je roku 1865 objevil francouzský misionář a přírodovědec Armand David.
Čínský císař pak daroval několik těchto zvířat Francii, Německu a Velké Británii, díky čemuž se milu podařilo zachránit. Většina stáda v Číně totiž uhynula při záplavách v roce 1894, zbylé kusy padly za oběť nechvalně proslulému povstání o šest let později.
Na začátku dvacátého století přežívalo v Evropě posledních 18 jelenů, které se v průběhu dekád podařilo znovu rozmnožit a následně i navrátit do domovské Číny, kde jsou postupně vypouštěni zpět do volné přírody.