Článek
Thomová se narodila a žije na jihu Londýna. První příznaky Tourettova syndromu se u ní začaly projevovat v šesti letech, přesnou diagnózu se však oficiálně dozvěděla až ve svých 25 letech.
„Když jsem byla menší, bylo to pro okolí výrazně méně patrné,“ uvedla Thomová s tím, že rodiče brali nekontrolovatelné zvuky i pohyby jako součást její osobnosti. Ona prý ale vždy věděla, že je v tom něco podivného.
Ačkoli se její tiky zhoršovaly, ty nejvýraznější dokázala potlačit, a tak bez léčby s výbornými výsledky dostudovala běžnou školu a mohla na univerzitu s uměleckým zaměřením. V současné době nejrůznějšími prostředky pomáhá lidem se stejnou poruchou.
„Vždy mi tiky připadaly jako problém, kamarád mi ale pomohl vidět v nich kreativní potenciál. Bylo by plýtvání, kdybych toho nevyužila,“ svěřila v rozhovoru s Jamesem Naughtiem pro stanici Radio 4 Thomová.
Před dvěma lety proto Thomová dokonce založila neziskovou organizaci s názvem Touretteshero a sama se postavila do role superhrdinky, která na syndrom nahlíží s humorem a tvořivostí. Kromě toho, že si obléká třpytivý trikot hrdinky, vydala několik knih a ještě píše blog, kde se svěřuje s každodenními zkušenostmi.
Vykřikuje i sprostá slova
Thomová je výjimečná ještě něčím. Nejenže u ní, jako zhruba u jedné třetiny takto postižených lidí, příznaky poruchy v intenzivní míře přetrvaly i v dospělosti, ještě patří mezi deset až dvacet procent těch s Tourettovým syndromem, kteří mají takzvanou koprolálii. Nechtěně tak vykřikuje sprostá slova a hrubé výrazy, které sice nijak nemyslí, ale její okolí je může přijímat jako urážky.
Na tento další hendikep narazila i při rozhovoru v rádiu. Pořad musel být předtočen, aby se mohlo slovo "fuck", které Thomová vedle "biscuit" nejčastěji vyslovuje, vystříháno.
„Není to žádná emoce nebo vztek. Je to jen hluk. Nezní to stejně, jako bych klela,“ podotkla Britka s tím, že ale chápe důvody, proč byly úpravy rozhovoru nutné. Přesto koprolálii považuje za neodlučitelnou součást sebe sama.
„Myslím, že je nesmírně důležité, aby lidé slyšeli, jak mohou tiky znít. Mohou mít sice představu, ale je lepší, když slyší, že jinak jasně formuluji své myšlenky,“ vysvětlila Thomová, která se nejen touto cestou snaží dodat svému syndromu punc "úžasné zvláštnosti".
Tourettův syndrom
Mimovolné záškuby jinak zvané tiky jsou tím, co Tourettův syndrom charakterizuje.
Lidé, kteří touto dědičnou neuropsychologickou poruchou trpí, nekontrolovatelně škubají hlavou, rukama nebo nohama. Do toho mnohdy mimovolně vydávají zvuky, vykřikují nahodilá slova nebo dokonce celé věty a nezřídka mají poruchy soustředěnosti.
První příznaky tohoto onemocnění mozku se projevují převážně v raném dětství, s určitostí do 18 let věku.
Porucha se podle některých epidemiologických průzkumů objevuje až u třech procent dětí. Zhruba u třetiny z nich se v dospělosti výrazně zmírní nebo zcela odezní, u třetiny přetrvá ve slabší míře, která nevyžaduje léčbu, maximálně mírné potlačování, a jen asi u třetiny zůstane v intenzivní podobě, která léčbu vyžaduje.
„Místo, abych s Tourettem bojovala, snažím se ho oslavovat. Nemohu změnit to, že syndrom mám, mohu ale změnit vnímání lidí v okolí,“ postavila se za svůj názor energická Britka.