Článek
Podle expertů v někdejším uhelném dole hoří ohně už desítky let. Ty mají na svědomí vznik otvorů, z nichž stoupá kouř. V jejich bezprostředním okolí dosahuje teplota až 800 stupňů Celsia.
Jedna z hořících děr měří v průměru 1,5 metru. Když na její okraj umístil televizní štáb nalámané větve, okamžitě začaly hořet. „Každý rok na jaře a na podzim vidíme, jak díry chrlí dým. Je to tak po celá desetiletí,“ uvedl inženýr z geologického úřadu Wej Chuang.
V 70. letech minulého století se v místě nacházelo nejméně deset menších uhelných dolů. Ještě když byly v provozu, vypukly v nich ohně. „Když doly zavřely, plameny stále hořely, protože je zřejmě neuměli zcela zlikvidovat. Od té doby v nich hoří a postupem času se ohně přiblížily až k povrchu,“ popsal odborník na hašení požárů Lung Čchen.
Hořící kráter v poušti
V poušti Karakum v Turkmenistánu se nachází asi nejznámější podobný úkaz, kterému se skutečně přezdívá Brána do pekla.
Jeho vznik má částečně na svědomí příroda a částečně se o něj zasloužil člověk. Díky obrovské zásobě zemního plynu tady nepřetržitě šlehají plameny už téměř 45 let.
V roce 1971 došlo k nehodě vrtné soupravy a plyn začal unikat na povrch. Sovětští geologové se tehdy rozhodli místo zapálit. Místo očekávaných několika dní či týdnů ale kráter hoří dodnes.