Článek
Několikačlenná bobří rodina předběhla správce oblasti a zařídila to sama. Na několika místech bobři postavili hráze a vytvořili rybníčky a přírodní mokřiny.
Bobří rodinu u Padrťských rybníků tvoří jeden rodičovský pár a loňská a předloňská mláďata. „Je tam přibližně šest až osm jedinců a v těchto místech je to podle našeho názoru konečný stav. Předpokládáme, že početnost se v této části již nebude zvyšovat, že předloňská mláďata rodinu opustí a vydají se hledat své teritorium,“ uvedl vedoucí Správy CHKO Brdy Bohumil Fišer.
Bobří stavby udržují vodu v brdské krajině.
Bobr, na jehož unikátní výpomoc upozornil místní server Příbram.cz, se do této oblasti dostal zřejmě po řece Klabavě od Berounky. Jeho první stopy na Padrťsku byly v podobě okusů vrb v roce 2020. O rok později začal se stavbou hrází na Klabavě pod Dolejším Padrťským rybníkem. Vykácel olšinu a upravil terén pomocí nízkých hrázek v přeplavované louce. Dalšími stavbami dokonce převedl část vody i do historického koryta. Výsledkem bylo další podmáčení nivy.
„Několik menších pomocných hrázek si vybudoval i na upraveném rovném korytě Klabavy. V loňském roce postoupil bobr dále do obtočné strouhy, kde vybudoval další hráz, vytvořil další rybníček a pokácel několik mohutných topolů,“ popisoval činnost bobrů Fišer, podle něhož se tato zvířata pohybují i v dalších lokalitách Brd, kde však nejsou patrné žádné větší zásahy. Objevil se také u obce Skořice, na říčce Litavce u Trhových Dušník nebo na říčce Bradavě u obce Hořehledy.
Aby se mohli bobři snáze pohybovat, tvoří si hrázemi rybníčky a mokřiny. Kvůli tomu kácejí i mohutné stromy.
Zatímco v Brdech bobři krajině pomohli, jinde s jejich stavbami tak spokojení nejsou. Například v okolí Lanškrouna na Orlickoústecku bobři způsobili zatopení polí a podmáčení železniční trati.
Bobři žijí i v Praze na Vltavě. Ohryzali topoly pod holešovickou tržnicí
