Článek
Spíše než na půvaby účastnic byla soutěž podle pořadatelů zaměřena na jejich „vnitřní sílu a odhodlání vymanit se ze starého života a nastoupit novou cestu.“
„Jsem dojatá, nikdy jsem se necítila lépe,“ prohlásila Van Bellová po vítězství. Soutěž, která sestávala z pěti kol, měla poukázat na Belgičany, kteří z různých důvodů přišli o domov a žijí na ulici. Účastnice měly porotu zaujmout například způsobem, jakým se oblékají, či jak chodí po předváděcím molu.
Kromě toho však soutěž připoutala také pozornost skupin hájících lidská práva a z této strany si vyžádala také masivní kritiku. Podle aktivistů se bezdomovkyně předváděly jako housky na krámě, jen aby byla nějaká zábava, a lidé si z neštěstí jiných mohli dělat legraci.