Článek
Mohlo by se zdát, že jde o ideálního domácího mazlíčka, ale tak tomu jistě není. Alois není od přírody mazlivý. Jak říká Petr Kolomazník, vedoucí záchranné stanice Penthea, kde Lojzu odchovali, mláďata hlazení snesou, ale vysloveně nevyhledávají.
Na rozdíl od psů či jiných savců ptáci nejsou kontaktní zvířata. Navíc mají mláďata poměrně specifické stravovací požadavky – stravují se denními kuřaty nasekanými nadrobno, libové maso není nic pro ně. A ještě potřebují UV záření, jinak by se dostavily choroby.
Fotky Lojzy s malými dětmi se začaly po internetu šířit v druhé polovině května, a jak Kolomazník říká, toto roztomilé období nebude trvat dlouho. Jsou mu zhruba dva měsíce, přibližně za měsíc už dospěje. Pak už s ním takovou zábavu mít děti nebudou. Zatím jen ožužlává prsty a učí se používat své impozantní drápy. Pokud se mu nepostaví do životní cesty nějaká záludná nemoc, může se v zajetí dožít 40 či 50 let, ve volné přírodě je toto číslo obvykle poloviční.
Vedoucí záchranné stanice Petr Kolomazník k zachraňování mláďat: | |
---|---|
Na jaře nás lidé nejvíce kontaktují kvůli opuštěným mláďatům, to je asi 40 procent zachraňovaných případů. Lidé ale dost často chybují, když se rozhodnou vzít mládě z volné přírody. Mnohdy si ho totiž spletou s mládětem, které nepotřebuje pomoc. Je to těžké, rozpoznat a rozhodnout se. Nebavím se teď o městské zástavbě, ale v přírodě mláďata často předčasně vyskakují z hnízda do jeho okolí a schovají se například pod keře. Chrání se tak před predátory, kteří mohou přiletět do hnízda a sežrat všechna najednou. To se týká i zajíčků či srnčátek. Lidé by je proto měli nechat na místě a odejít. Vše se mění ve chvíli, kdy je mládě viditelně zraněné. Na druhou stranu, i zraněný tvor patří do přírody – jako potrava pro lovce. Pak už je to spíše etická otázka, zda zasáhnout či ne. |
„Do velikosti už Lojza růst nebude. Teď už bude jedinou změnou peří. Těmto mláďatům naroste opravdu hodně rychle tělo a ve druhé fázi následuje opeření. Takto mladý se ale nechá osahat a nikterak mu to nevadí. Z toho samozřejmě děti šílí. A nejen ony, i jejich maminky. S věkem to ale ustoupí. Důležité je, že mu to mazlení neškodí. Nevyhledává ho, ale strpí ho. Pravda je, že už nám sem i lidé volají, aby se zeptali, zda bude na té či oné akci, aby si ho mohli přijít s dětmi pohladit,” popsal s úsměvem Kolomazník.
V záchranné stanici dříve zachraňovali i 1500 zvířat za rok, nyní už je to jen něco kolem stovky. Žijí zde dlouhodobě handicapovaná či i odchovaná zvířata. S dravci to tu umí, trénují je a následně ukazují jejich schopnosti na letových ukázkách dravců. S tímto programem jezdí nejen po pražských školách, ale i po Čechách a nejrůznějších akcích. Nejbližší šanci spatřit Lojzu ve věku, kdy na sebe ještě nechá sáhnout, mají lidé na městských slavnostech v Dobříči tuto neděli.