Auto šlo v Americe do šrotu, dostalo se na Ukrajinu a odvezlo rodinu do Česka

Gia Savocchiová z Long Islandu nebyla koncem roku 2021 ráda, když její auto na parkovišti u supermarketu naboural nepozorný řidič. Ještě méně ji pak potěšilo, že to pojišťovna vyhodnotila jako totální škodu a vůz určila k likvidaci.

O to větší však bylo její překvapení, když letos v lednu zjistila, že auto je stále v provozu a posloužilo dobré věci. Na Instagramu jí totiž přišla zpráva psaná azbukou, kterou nejprve považovala za další z různých pokusů o podvod. Ale pak uviděla fotku svého bývalého auta.

Její modrý Volkswagen Jetta se totiž po dlouhých peripetiích dostal na Ukrajinu, kde ho koupil osmadvacetiletý Sergej Luckij, přičemž díky němu mohl odjet se svou rodinou z válečné oblasti do Česka.

„To není auto, to je příběh,“ napsal překvapené Američance, která se o auto vzorně starala, a tak bylo poškozené jen v důsledku bočního nárazu na parkovišti, ale motor a další důležité komponenty byly v pořádku.

Sergej nabouraný volkswagen koupil v internetové aukci prostřednictvím firmy, která se zabývá dovozem amerických bouraných aut na Ukrajinu. Je tam totiž nižší cena práce, a tak se auta dají opravit mnohem levněji než v Americe.

Na začátku loňského února se tak Sergejova jetta vydala na lodi do Evropy. Ale když bylo plavidlo po dvaceti dnech již jen pár hodin od přístavu v Oděse, vypukla válka. V nastalém chaosu trvalo několik dalších dnů, než se zjistilo, kde loď s auty vlastně je. Nakonec se objevila v Hamburku a v půlce května připlula do polské Gdyně.

Vyvstal však další problém, jak auto dopravit na Ukrajinu. Sergej za něj zaplatil v přepočtu téměř 50 tisíc korun a dalších 35 tisíc měl stát dovoz z Polska. Rodina již neměla žádné rezervy, a tak si Sergej musel půjčit. I za probíhající války mu banka úvěr poskytla, přestože jeho příjmy coby hlídače v supermarketu nebyly vysoké.

Nakonec se tedy auta dočkal. Interiér byl sice v hrozném stavu, protože kontejner s vozem se zřejmě cestou na moři otevřel, ale motor nastartoval. Stav vozu si vyžádal ještě několik oprav, ale jakmile to bylo možné, naložil Sergej rodinu a vyrazili. Cestou z Kyjeva projížděli rozbořenými obcemi, kontrolními stanovišti a několikrát nedaleko od nich dopadaly rakety.

Na polské hranici se den zdrželi, protože Sergej jako bojeschopný muž nemohl opustit zemi. Ale již dříve dostal od úřadů povolení na základě toho, že jeho dcera trpí vzácnou genetickou nesnášenlivostí vůči bílkovinám. Po ověření pravosti dokumentů tak rodina mohla pokračovat dál.

„Děkuji, že jste se o něj tak starala,“ napsal Sergej před několika dny bývalé majitelce, kterou jen tak ze zvědavosti zkusil najít podle dokladů zapomenutých v palubní přihrádce. „Auto ujelo 1500 kilometrů a nikdy nás nezklamalo,“ doplnil s tím, že přes 450 kilometrů jeli válečnou zónou, například přes Irpiň nebo Buču.

Celkové náklady na auto včetně oprav se vyšplhaly v přepočtu ke 150 tisícům korun a nechaly Sergeje v dluzích, ale nelituje toho. Původně již odepsaný volkswagen mu totiž podle jeho slov pomohl ochránit rodinu, a to se nedá vyjádřit penězi. Jeho malá dcerka má navíc v Česku dobrou zdravotní péči a starší syn tu začal chodit do školy. Kde přesně rodina v Česku žije, není z vyprávění Sergeje jasné.