Článek
V odborných kruzích zpráva amerického lovce planet Mikea Browna z Kalifornského technologického institutu probudila volání po nové klasifikaci těles, jež Slunce obíhají. Nejen 2003 UB313, ale i poslední "uznávaná planeta" Pluto se do dosavadní kategorie planet nevejde a přísně vzato by měla patřit jinam.
Vědci připravují novou definici
Brown však považuje 2003 UB313 za planetu, je-li tak označován i Pluto. "Je určitě větší," řekl o svém objevu. "A Pluto je planetou, protože to říká celá naše kultura." Pro seriózní diskusi navrhl označovat za planetu to těleso, jehož hmotnost převyšuje hmotnost ostatních těles na stejné dráze.
Mezinárodní astronomická unie (IAU) totiž už rok pracuje na nové definici planet, jež by měla být hotova příští léto. Klasická odborná literatura dosud za planetu považuje těleso, jehož hmotnost kolísá mezi druhou mocninou a druhou odmocninou hmoty Země. Astronomická praxe však už nepřihlíží k tomu, zda jde o objekt obíhající kolem hvězdy, nebo "volný", a zda svítí jen odraženým světlem, či vydává vlastní záření. Šéf planetární komise IAU Iwan Williams z Univerzity královny Mary v Londýně k nepřehledné situaci prohlásil, že pracovní definici by měla unie vydat v nejbližších dnech.
Případ Pluta a jeho souputníka Charona je pro spor charakteristický - astronomové existenci deváté planety vypočítali z odchylek drah Uranu a Neptunu, a tak navzdory její překvapivě malé velikosti (Pluto 2400 km - pro srovnání - Měsíc 3500 km) a neobvyklé dráze (křižuje cestu Neptunu a vůči všem planetám je skloněná o 17 stupňů) jej do kategorie planet zařadili.
Poprvé vyfotografován byl Pluto už roku 1916, ale astronomové si ho všimli až o 15 let později. Pluta doprovází i měsíc Charon; je však jen o polovinu menší (pro srovnání Měsíc je o tři čtvrtiny menší než Země).
2003 UB313 je na tom podobně - je zachycen na snímcích z roku 2003, ale rozpoznán jako oběžnice byl až v těchto dnech. Jeho velikost je podle odhadů někde mezi Měsícem a Plutem a výrazně eliptická dráha (36 až 97násobek vzdálenosti Slunce - Země) křížící dráhu Pluta má sklon 44 stupně.
Osm, devět, dvanáct...
Téměř století věříme, že Slunce má devět planet včetně Pluta. Vědci, vázáni požadavkem přesnosti a jednoznačnosti, to však chápou jako velké zjednodušení.
V nejbližší době se tak možná na základě nové definice IAU dozvíme, že planet je jen osm: čtyři malé pevné - Merkur, Venuše, Země a Mars - a čtyři obří plynné: Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Drobný, vykloněný a kličkující Pluto i s Charonem vypadnou. Druhou možností je, že se naše děti ve školách budou muset učit jména mnoha dalších. Bude jich deset, dvanáct, třicet...?