Článek
Otisky objevili odborníci na čtyřech ze šesti stočených spirálovitých prstenů z arzénové mědi, které nalezli archeologové ve třech kostrových hrobech hlubokých až tři metry. Pocházejí z tzv. únětické kultury z doby přibližně 1800 let před naším letopočtem. Ve dvou z nich byli podle antropologů uloženi muži, ve třetím žena. Prsteny jsou ojedinělé nejen tím, že jsou na nich v měděnce zřetelné otisky lidské kůže, ale i svou podobou.
Jedná se o naprostý unikát. Některé prsteny jsou vyrobeny z dutých trubiček, což je první nález svého druhu na našem území. "Paralely ze stejné doby, zhotovené ovšem z plných drátků či pásků, byly nalezeny nejblíže až v Dolním Rakousku nebo Bavorsku," řekl ve čtvrtek ředitel ACO Jaroslav Peška.
Světový unikát
Obdobný nález otisků kůže lidí nemá podle něj z hlediska vědy obdoby. "Ze starší doby bronzové je to vůbec první nález svého druhu. Jeho zkoumání z antropologického hlediska je první na celém světě. Ukázalo se, že měděnka je novým možným médiem otisku pravěkých lidí," informoval Miroslav Králík z katedry antropologie Masarykovy Univerzity (MU) v Brně. Dosud měli podle něj odborníci možnost zkoumat strukturu kůže dávných populací pouze na mumiích nebo v otiscích prstů na keramice.
Díky podrobné analýze otisků a kosterních pozůstatků mohou nyní antropologové určit i to, jak byl prsten na ruce navlečen nebo v jaké poloze byla ruka při pohřbení. "Lze z nich vyčíst i další biologické informace, které nelze získat například z kostí. Víme teď také to, že lidé pravděpodobně tyto ozdoby nosili i zaživa a nejedná se tedy jen o součást pohřebního rituálu," řekl Králík.
Nález podle něj přispěje i k osvětě archeologů. "Je možné, že podobné otisky již existují na jiných nalezených prstenech, jen to uniklo pozornosti odborníků," dodal Martin Hložek z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty MU.
Měděnka pokrývající i milodary nalezené v hrobech zakonzervovala také jiné organické materiály. "Jedná se o zvířecí chlupy a část kožešiny, což je další jedinečný objev," doplnil Peška. "Vzniklo to pravděpodobně tak, že milodary byly na kůži v hrobě položeny nebo do ní zabaleny. Mohlo by se jednat o relikty chlupů koně, psa či srnčí zvěře," doplnil Martin Hložek z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty MU.
Nález rodiny v jámě
Dalším překvapením pro archeology byl u Hulína nález dvou skupinových pohřebišť ze starší doby bronzové. Na dně jednoho z nich byla nalezena skupina pěti skrčených koster - dvou dospělých a tří dětí. Peška se domnívá, že by se mohlo jednat o rodinu.
"Zajímavé je, že nejsou pohřbeni v hrobě, ale na dně jámy, zároveň jsou však kostry pěkně uloženy, ne naházeny," uvedl. V budoucnu se ACO pomocí analýzy DNA chystá zjistit jejich případné příbuzenské vztahy. Je také jisté, že byli pohřbeni všichni najednou, tudíž zemřeli všichni ve stejnou dobu. "Příčinu smrti už bohužel asi nezjistíme," pokrčil Peška rameny.
"Zatím jsme u Hulína prozkoumali šest hektarů země, čeká na nás ještě osm," uvedl vedoucí výzkumu Tomáš Berkovec. Jeho tým se na naleziště vrátí na jaře. Až dosud v lokalitě objevil přes 300 sídlištních objektů a 42 kostrových hrobů. Nálezy pocházejí z konce doby měděné, ze starší doby bronzové a byly nalezeny i stopy osídlení keltského a germánského.
