Článek
„I když víme, že se anakondy u návštěvníků těšily velké oblibě, z prostorových důvodů jsme se s nimi museli rozloučit. Doslova přerostly expozici,“ popsal ředitel zoo Jan Vašák.
Robustní hadi zamířili do tuzemských chovných zařízení, která jim mohla nabídnout dostatečnou výměru, a uvolněný prostor v jihlavské zahradě čerstvě zabydleli noví nájemníci. Ne ovšem jen tak ledajací. K vidění byli v Česku zatím jen v Zoo Praha a Zoo Brno, a to teprve v posledních několika málo letech.
„Jde o jeden z unikátních pokladů indonéského ostrova Roti, dlouhokrčku McCordovu. Fascinující druh želvy se vyskytuje výhradně na severní části tohoto malého ostrova, na pouhých 70 plošných kilometrech. V Zoo Jihlava je chováme od roku 2022, doposud však byly pouze v zázemí Tropického pavilonu,“ uvedla vedoucí oddělení propagace zahrady Simona Kubičková.
Lvíče v hodonínské zoo museli utratit
Pitoreskní stvoření opatřila příroda sympatickým „úsměvem“
Krk dlouhý jako krunýř
Jak název napovídá, dlouhokrčka má doopravdy dlouhý krk. Ten neumí zatáhnout do krunýře, protože jí to nedovolí tvar krčních obratlů, ale skládá ho esovitě k jeho okraji. Krk přitom může být téměř stejně dlouhý jako její krunýř. Zdánlivě nevýhodný evoluční rys jí umožňuje efektivně chytat kořist ve vodě.
Obývá sladkovodní jezera, rybníky a pomalu tekoucí řeky severního Roti, kde je endemitem. Je masožravá a její potrava zahrnuje ryby, obojživelníky, korýše a další vodní bezobratlé.
„Stejně jako mnoho jiných endemických druhů, i tento druh želvy čelí kritickému ohrožení. Ztráta přirozeného prostředí v důsledku lidské činnosti, znečištění vodních zdrojů a nelegální lov pro maso vedou k dramatickému poklesu její populace,“ upozornila Simona Kubičková s tím, že tomuto živočichovi cinká ve volné přírodě umíráček. Zahrada tak jejím chovem přispívá ke snaze udržet cenný genofond.
Sedmdesátiletému Alimu se do páření nechce, ustál i napadení od náruživých samic
