Americký devadesátník naspořil miliony, daroval je dobrovolným hasičům

Ještě na začátku dubna dobrovolní hasiči z Calhounu, kde žije necelých 500 obyvatel, nevěděli, zda jejich sbor přežije do konce roku. Když se náčelník Mark Hardin podíval na stav jejich účtu, šklebilo se na něj 169 dolarů (necelé čtyři tisíce korun).

Místní hasiči tak svou činnost již roky dotují z vlastních kapes a jejich vybavení je staré desítky let. Pár hasičských vozů je již dokonce nepojízdných, na jejich údržbu nebyly peníze. „Ani nemůžu říct, kolik vlastních peněz jsme do toho už dali, protože manželka by se se mnou rozvedla,“ řekl Mark serveru The Washington Post.

V této nelehké době však jednoho dne Markovi zazvonil telefon. Na druhé straně byl jedenadevadesátiletý farmář Sam Sloan, jenž bydlí zhruba tři kilometry od Calhounu. „Nikdy jsem Sama neviděl, ale pozval mě na snídani do kavárny, protože se chtěl zeptat na pár věcí ohledně našeho sboru,“ popsal Mark první kontakt.

Sam chtěl druhý den snídani zopakovat a asi o týden později Marka požádal, aby se stavil u něj doma. Když Mark vstoupil, Sam jej přivítal s šekem na půl milionu dolarů ve prospěch calhounských hasičů a otázkou, co si o tom myslí. „Nikdy jsem tolik nul neviděl,“ nevěřil Mark vlastním očím.

Hned s šekem spěchal do banky, kde na přepážku dorazil i šéf pobočky, protože šek s tak vysokou částkou tam ani oni neviděli už opravdu hodně dlouho. Cestou domů pak Mark podle svých slov dokázal myslet pouze na jedinou věc, aktuální stav účtu: 500 169 dolarů.

Sam Sloan později řekl, že věděl, že jsou na tom calhounští hasiči všelijak, ale netušil, že je to až tak zlé. Jejich práci dlouho obdivoval a k rozhodnutí jim významně přispět dospěl už před nějakým časem. „Přemýšlel jsem o tom dlouho a věděl jsem, že v této fázi života můžu pomoct,“ popsal svoje rozhodnutí a dodal, že mít v oblasti hasiče je velmi důležité. „Zvlášť s tou trávou, co tady máme,“ upřesnil.

A také vysvětlil, kde tolik peněz vzal. V oblasti se usadil už v roce 1960 a prakticky celý život farmařil. Dařilo se mu dobře a před lety se rozhodl, že v důchodu své pozemky rozprodá. Ale stále mu zůstal velký dům, v němž spokojeně žije společně s manželkou.

„Kdysi jsem měl velké hospodářství, několik tisíc kusů dobytka. Ale nikdy jsem se penězi nechlubil, takže nikdo nevěděl, kolik jich mám. A snažil jsem se ušetřit, co se dalo,“ vysvětlil, ale takřka jedním dechem dodal, že nikdy nebyl žádný „kolenovrt“. Zkrátka jen nehýřil a neutrácel za sportovní auta ani za žádný jiný ostentativní luxus.

Calhounští dobrovolníci si tak díky němu mohou pořídit nové hasičské vozidlo a k tomu ještě dvě starší a také je v plánu nákup nové výstroje. „Boty, helmy, kalhoty, rukavice, zkrátka od hlavy až k patě,“ vypočítává Mark s kapkou rozpaků, že tento obrovský dar hned utratí. „Ale Sam to tak chtěl,“ uvedl to na pravou míru.

Sam Sloan však měl i pár dalších požadavků. Zaprvé k sobě pozval všech 28 členů sboru na grilovačku, aby se mu přišli předvést v nových uniformách. A druhým přáním bylo, aby na jeho pohřbu jel před rakví hasičský vůz. Ale na to rozhodně nespěchá. „Jmenovali jsme Sama naším čestným náčelníkem a k tomu mu nechali vyrobit speciální helmu. Tak doufám, že ji bude nosit ještě hodně dlouho,“ přidává se Mark Hardin.