Článek
„Když přemýšlíte, komu dáte své peníze, vzpomínky hrají v rozhodování velkou roli,“ sdělila Elizabeth Reichertová. Se svým mužem se poznala v roce 1944. Arnulf Reichert byl jedním z Židů, kteří se v Kolíně skrývali před nacistickým režimem. Podařilo se jim přežít konec války a už jako manželé se přes Izrael vydali do Ameriky a usadili se v New Jersey.
Zde Elizabeth začala pracovat jako kadeřnice, Arnulf si našel zaměstnání v obchodě s domácími mazlíčky. Záhy se dal na vlastní podnikání a nakonec se z něj stal úspěšný obchodník s milióny na kontě.
Arnulf s Elizabeth však nikdy nezanevřeli na město, kde se seznámili. „Vždycky jsme zůstali Kolíňany,“ sdělila Elizabeth listu Kölner Stadtanzeiger. Děti jim osud nedopřál a tak krátce před manželovou smrtí řešil manželský pár, co se svým majetkem udělat. „Chtěli jsme peníze dát Kolínu a zároveň přispět na něco dobrého,“ uvedla Elizabeth s tím, že v zoo budou peníze jistě dobře investovány.
Peníze poputují do zahrady postupně
Podle záznamů zoologické zahrady už Elizabeth a Arnulf Reichertovi kdysi jeden dar poskytli. Jako výraz vděčnosti městu darovali zoo želvu kožnatku. Nyní se ale jedná o dar nepředstavitelně větší.
Peníze však zoo nedostane najednou, protože Elizabeth se obává, že tak vysoká částka, by mohla přimět úřady, aby přestaly zahradu finančně podporovat. Vdova tak po dohodě s ředitelem Landsbergem zřídila fond, který bude pravidelně posílat roční platby ve výši milión dolarů.
Na znamení díků a vděčnosti ponese jihoamerický pavilón jméno Arnulfa Reicherta, slavnostního pojmenování se však Elizabeth nezúčastní. Ani přes naléhání vedení zahrady nepřijede Kolín navštívit a raději setrvá ve svém domě nedaleko Filadelfie. „Na takové cestování jsem už moc stará,“ poznamenala. Její štědrý odkaz však bude v Kolíně nad Rýnem pamatován velice dlouho.