Američan zachoval videopůjčovnu kvůli jediné zákaznici

Video Stop byla až do konce letošního ledna poslední videopůjčovna ve zhruba šedesátitisícovém městě Pocatello v Idahu. S nástupem moderních streamovacích služeb však v posledních letech příjmy těchto podniků dramaticky poklesly, a tak se z trhu již prakticky vytratily. Zavřít se tak rozhodl i majitel Video Stopu David Kraning.

Toto rozhodnutí však pro něj bylo dvakrát bolestivé. Jednak tuto půjčovnu založil jeho otec, když David ještě chodil na základní školu, a jednak ho trápilo pomyšlení na to, že tím sebere radost své nejvěrnější zákaznici. Tou je pětatřicetiletá Christina Cavanaughová, která trpí Downovým syndromem a pro niž půjčování filmů již zhruba patnáct let představuje pevné body v jejím pravidelném týdenním režimu.

Do půjčovny přichází třikrát týdně i se svou maminkou Toni, mimo jiné i proto, že sama téměř nemluví, respektive verbálně se projevuje jen velmi zřídka. „Má ráda svůj režim. Když si vybere film na večer, dáme si doma večeři a pak jdeme ještě cvičit,“ popsala Toni pravidelné schéma.

Christina má nejraději disneyovky, a když se v půjčovně pro některou rozhodne, odnese ji k pultu a tam zaplatí půjčovné ve výši jednoho dolaru a pěti centů. Pak se dotkne zaměstnance, což je její způsob, jak beze slov vyjadřuje poděkování.

Zavření Video Stopu by tak představovalo značný zásah do jejího života. „Mluvil jsem o tom s Toni a bylo vidět, jak ji to rozrušilo. Špatně snáší změny a návštěvy u nás pro ni jsou velmi důležité,“ řekl sedmačtyřicetiletý David webu The Washington Post. Nakonec však vymyslel velmi elegantní řešení.

Provozuje totiž ještě nedaleký obchod K & B Kwik Stop. Než tedy videopůjčovnu definitivně zavřel, vyčlenil místo v koutě Kwik Stopu, nainstaloval tam pár regálů z půjčovny a převezl tam zhruba 200 filmů na DVD. „Jejími nejoblíbenějšími jsou Mulan a Herkules od Disneyho, občas to proloží Pinocchiem. Chtěl jsem, aby se na ně mohla dívat i nadále,“ okomentoval David své rozhodnutí.

Jeho tah nejvíce překvapil jednasedmdesátiletou maminku Toni, která o ničem neměla ani nejmenší tušení, až do té doby než do Kwik Stopu jednoho dne na začátku února i s Christinou přišla.

„Plakala jsem tak, že jsem ani nemohla mluvit. Ani jsem nebyla schopná mu poděkovat,“ popsala první momenty poté, co tam uviděla regály s filmy. „David je tak skromný a tichý člověk. Vůbec jsem netušila, že si s tím dělal starosti,“ dodala s tím, že David má obrovské srdce, když de facto přichází o peníze jen kvůli Christině.

I když ve skutečnosti mu to příslovečných „pár drobných“ spíše přineslo. Když totiž o jeho šlechetném činu informovala lokální média, začali do jeho půjčovny čas od času chodit i další místní obyvatelé. Ale nikdo z nich si filmy nepůjčuje ani zdaleka tak často jako Christina, pro niž toto místo s filmy vzniklo. Ostatně i zaměstnanci obchodu mu interně říkají Christinin koutek.

„Jsem rád, že sem Toni může Christinu pořád vodit. Je to fajn pocit. Určitě v průběhu let čelily mnoha problémům, tak jsem pro obě chtěl udělat něco hezkého. Je vidět, že to pro ně hodně znamená, a jsem rád, že jsem se na tom mohl podílet,“ potvrdil gentleman z Kwik Stopu slova o skromnosti.