Hlavní obsah

Američan daroval na pomoc zdevastovanému Portoriku všechno své jídlo

Novinky, tcs

Manželská dvojice vybírající peníze na pomoc obětem hurikánu Maria byla v šoku, když se potkala se čtyřiasedmdesátiletým mužem jménem Joseph Badame z New Jersey. Starý muž jim kromě šeku na sto dolarů totiž věnoval všechny své zásoby jídla. Celkem to bylo osmdesát barelů naplněných zásobami, kterými by se nakrmilo i celé malé městečko.

Foto: Profimedia.cz

Osmdesát barelů plných potravin mělo stačit čtyřiaosmdesáti lidem na čtyři měsíce (ilustrační foto).

Článek

Manželé Barberovi provozují v New Jersey pojízdný stánek s portorickým jídlem, a právě u něj se setkali s Josephem Badamem. Když Badame zjistil, že dvojice vybírá peníze na pomoc příbuzným Victorie Martinez-Barberové, která pochází z Portorika, daroval jim sto dolarů a pozval je k sobě domů.

Následně je zavedl do rozlehlého sklepa a když otevřel dveře jedné z místností, manželům spadla čelist. „Slovy ani nejde popsat, kolik tam bylo jídla,“ řekla listu Washington Post Victoria Martinez-Barberová. Ve sklepě Badame skladoval kolem osmdesáti barelů naplněných rýži, sušenými fazolemi, moukou, cukrem a dalšími základními potravinami. Není se čemu divit, Badame byl totiž prepper.

Joseph Badame se rozhodl veškeré své zásoby darovat

Prepperské hnutí vzniklo v USA v polovině dvacátého století v době studené války. Ačkoli je většina lidí má pouze za šílence, kteří očekávají soudný den, většina prepperů se jen snaží připravit, být v případě potřeby nezávislí na zbytku společnosti. Neočekávají konec světa, ale kdyby k tomu došlo, chtějí být připraveni.

Mezi lidmi vystupují nenápadně, staví si bunkry, učí se zacházet se zbraněmi a přežívat v divočině. Někteří už počítají s tím, že po zhroucení společnosti dokážou přežít pouze v silné komunitě a hromadí zásoby jídla nejen pro sebe, ale i pro budoucí skupinu, ve které budou žít. A to přesně je případ Josepha Badama.

Zadlužil se, aby mohl pečovat o ženu

K prepperství ho přivedla jeho manželka Phyliss v sedmdesátých letech. Společně vybudovali na rozloze osmi set metrů čtverečních malou pevnost s bunkry a zásobami jídla, které by vystačily pro 84 lidí na čtyři měsíce. Do budování sídla investovali manželé v průběhu let téměř milión dolarů. Jenže konec světa nakonec nastal jen pro Josepha.

V roce 2005 utrpěla jeho manželka záchvat mrtvice, po němž zůstala zcela ochrnutá. Joseph dal výpověď v práci, aby se mohl o Phyliss starat, a v bance si vzal půjčku na půl miliónu dolarů, za kterou se zaručil svým domem. V roce 2013 Phyliss zemřela a zlomený Joseph byl až po uši v dluzích.

Ve středu 20. září tohoto roku začaly úřady veřejně rozprodávat jeho veškerý majetek. Josephovi na tom ale nezáleželo. „Už jsem neměl smysl života, nebyl důvod pokračovat s naším projektem na přežití,“ svěřil se reportérovi Washington Post. V ten samý den ale potkal manžele Barberovy.

Badame během stěhování s Victoriiným manželem Anthonym

Nový smysl života

Celý následující týden Barberovi sháněli peníze na letecký transport potravin do Portorika. Se stěhováním zásob jim následně pomohli policisté z místní stanice a členové středoškolského fotbalového týmu. Čtyřicet barelů už je v Portoriku, zbytek plánují Barberovi přepravit lodí.

„Nikdy nebudu moci splatit to, co pro mě Joseph udělal. Připravoval na přežití jednu skupinu lidí a nakonec pomohl celému městečku,“ vylíčila dojatá Victoria. Pro zničeného Josepha má život opět cenu. „Jsem starý, zničený a cítím, že co se týče přežití, tak jsem zklamal. Pak ale přišli oni a možnost někomu pomoci mě zase postavila na nohy,“ řekl Joseph Badame.

O dům přišel, a tak nyní žije v obytném přívěsu o rozloze třiceti metrů čtverečních na dvorku před domem Barberových.

Související témata:

Výběr článků

Načítám