31. případ majora Zemana

Je o mně známo, že propaguji filmový komunismus už drahný čas. Ano, setkal jsem se s nepochopením, když jsem obdivoval, jak moderně přistoupili tvůrci Kameňáku k obvykle otravné a pracné práci na scénáři, leč než by se jeden nadál, začalo být předávání filmové moci do rukou lidu takřka běžnou záležitostí. Autoři Choking Hazardu vyzvali své fanoušky, aby si druhý díl laskavě vymysleli sami a to s jedinou podmínkou: umožnit do filmu obsadit finalisty Superstar, teenagery tak populární, že by pro ně český národ udělal snad úplně cokoli.

Co ty na to, Šárko?

A nedávno k tomu Oscar vyhlásil soutěž o 77 777 korun s názvem DĚLEJTE SCÉNY, v níž vybízí vás všechny, abyste mu posílali náměty na celovečerák. Jak říkám - je to trend celosvětový a existují tisíce důkazů o tom, že filmy prakticky leží na ulici. Třeba v této "reality grotesce" na ulici neleží jenom film (pozor: klikni na obrázek, jen pokud stojíš o 50 MB chaplinovské akce!)

Menší verze ke stažení zde.

Nicméně prostí lidé dokážou vyrobit i kratší - animovaný klip s bubnujícími veverkami a poslední průzkumy ukazují, že videoklip dokáže natočit i severokorejský rolník.

Přirozeně jsem začal zvažovat, že se soutěže DĚLEJTE SCÉNY také zúčastním. Ale pak si přestal být tak úplně jistý: nabízených 77 777 korun za třístránkový elaborát je sice cena víc než lákavá - za tak kratičký treatment vám v branži tolik nikdo nedá. Ale pak jsem si přelouskal pravidla a zjistil, že je nesplňuju, takže jsem se na to vykašlal a udělal velkou chybu. Až dnes jsem totiž zjistil, že Oscar jde ve své důvěře lidem až na samou dřeň. Znovu jsem si totiž přečetl šestadvacet bodů pravidel a zjistil zajímavou věc: ani jednou v nich není zmíněno, že by odesilatel námětu musel být zároveň jeho autorem.

Ano, Šárko. To je vážně nezvyklé.

Nešlo mi do hlavy, proč se Oscar rozhodl obvyklý požadavek o přímém autorství soutěžního námětu z pravidel vyloučit. Ale pak jsem si uvědomil podivnou výši hlavní ceny - je to taková nijaká částka, na auto málo, na dovolenou moc. Ale kdyby šlo třeba sto lidí spolu někam na večeři a dali si kafe, stačilo by to možná i na dýško. Nato jsem si všiml toho množného čísla v názvu soutěže (o vykání jít nemůže, mobilní operátoři v reklamách svým klientům zásadně tykají). A začal jsem chápat: Oscar chce, abychom jeho "scény" dělali společně. Abychom splnili podmínky soutěže, stačí když to pak jeden z nás pošle a tím Oscarovi poskytne možnost "jakýmkoli způsobem užít námět, tj. zejména bez dalšího souhlasu autora námět zpracovat, doplnit, libovolně upravit, užít pro reklamní účely či vytvořit na základě námětů filmové dílo nebo díla a tato filmová díla jakýmkoli způsobem šířit včetně jejich propagace, která zahrnuje i vytváření a distribuci propagačních produktů, upomínkových a obdobných předmětů tematicky spojených s námětem nebo na jeho základě vytvořeným filmovým dílem. Udělením souhlasu s adaptací námětu souhlasí účastník soutěže, jehož námět bude porotou vybrán, podle článku 15 s tím, že nebude zasahovat, nebo se pokoušet měnit či jinak ovlivňovat případné filmové dílo vytvořené Vyhlašovatelem na základě jím zaslaného námětu."

A na to si, Oscare, můžeme - jak tu všichni jsme - plácnout.

Shrňme si naše zadání: "Námětem se rozumí písemný materiál v českém jazyce o maximálním rozsahu tří A4 normostran. Námět musí být kreativní, optimisticky laděný a být příběhem ze současnosti odehrávajícím se v České republice. Tato kritéria nesplňují zejména náměty propagující závislost na toxických látkách a násilí, náměty obsahující prvky hororu a náměty stylu science fiction."

Vidíme, že to nebude tak jednoduché a že náš první námět s názvem "Drugged Zombie UFO Killers Destroy New York" rozhodně neprojde (není v českém jazyce). Navíc si to nechceme usnadňovat. Přestože na výsledný film nebudeme mít žádná práva, chceme, aby byl úspěšný. Takže k těm požadavkům přidejme ještě to, že chceme, aby náš námět byl "trendy".

Při pohledu na aktuální výsledky v kinech vidíme, že "trendy" jsou v těchto dnech:

Zastavme se na chvilku. Kriminální seriál nemusí být nutně násilný, pokud je jeho hrdina dostatečně pozitivní. Navíc, když uděláme remake něčeho slavného, máme velkou část úspěchu zaručenou. A navíc, když zasadíme starou postavu do současnosti, může být náš pohled svěží a neotřelý.

A vidím, že Šárka už tuší.

Ano, Šárko. Bude to bomba.

Experimentální kolaborativní tvorba scénáře vyžaduje sladění nálad. Na těchto stránkách naleznete vše potřebné. V této chvíli si pouštím geniální Liškovu úvodní melodii (tu pro film zachováme, ale nahraje ji Čechomor). Už se houpete? Tak...

Základem dobrého remaku je dramaturgický posun, nějaká změna, která fanoušky vybudí. Odkryté tajemství, vyřešená záhada, překvapení. Možností je nepřeberně - můžeme Honzu Zemana třeba vrhnout do politiky:

... dobře, zelený k zeleným, to funguje. Ale není to příliš prvoplánové? Neodradíme tím skalní diváky? Teď je důležitá rychlost, brainstorming, sršení nápadů. Rychle se vraťte na tu stránku s hudbou a klikněte na Bizzarův "Major Zeman (remix)" - a jedeme dál, ať to šlape v moderním tempu. Dobře, politika ne - není vlastně ani lákavá pro diváky, ti chtějí city, chtějí lásku... lásku: jasně, bude to love-story.

Jenže Honza je léta šťastně ženat a manželská láska je pro teenagery nudná. Ledaže by se mu manželství rozpadlo... , ale proč by tak seriózní člověk opouštěl milovanou Blanku? Musel by mít zatracený důvod. Něco, co léta tajil a co až v této svobodné době mohlo vytrysknout na povrch.

Tady se na chvíli zastavme. Musíme se vrátit ke zdrojům - prohlížejme si fotografie. Jaké temné tajemství by tak mohla skrývat tato ušlechtilá tvář?

A co tahle fotka:

Ty dokonalé vlny na hlavách... Ale... nemáte dojem, že k sobě stojí příliš blízko? A co teprve tohle!

Působí to na vás stejně jako na mě?

Bylo by možné, aby byl major Zeman... gay?

To není špatné: je to překvapivé a cool, tedy trendy. Takže  je to pravé místo (plot point), z nějž se může naše imaginace rozběhnout tryskem.

Máme postavu. Co její motivace? Oč usiluje?

Jasně! Přichází do toho nová láska, nepochopená a neopětovaná. Problém se současným partnerem...

Mučivé vzpomínky z mládí, chvíle, během nichž poprvé slyšel laškovné "Jménem zákona, stůj!"

A okusil zakázanou neřest.

Není to nosný příběh? Možná není pro každého, ale rozhodně je kreativní, z České republiky. A kromě těch pár flashbacků  z velké části ze současnosti.

Uznávám, že se diskuse na Novinkách pro podobnou práci nehodí. Ale napadlo mě, že by se dala použít tahle stránka. Jsou na ní "encyklopedická hesla", která může editovat každý příchozí. Díky tomu máte buď možnost neustále přepisovat a doplňovat tuto story. Nebo do ní vložit fotky sebe a svého psa a pak zjistit, že je během někdo pěti minut vyměnil za ty fotky vás a vašeho psa, které byste nikdy nikomu neukázali. Proto upozorňuji ženy, těhotné ženy a bloggery, že by mohli kliknutím na odkaz, který vás odnese na kýmkoli měnitelnou stránku "31. případ majora Zemana", ohrozit své zdraví. Na druhou stranu - zrovna v tom jediném momentě tam bude "geniální příběh", který můžete okamžitě opajcovat, poslat Oscarovi a pozvat nás na večeři.

Je to hustá ruleta.

Takže, borci za mnou.

A nezapomeňte: existují jen dvě pravidla

a) známe název:

b) známe konec. Šťastný konec. V němž se rty milenců po prvé dotknou v té opojné, horké chvíli. Během níž major konečně, poprvé ve svém životě, pocítí štěstí.

A nezapomeňte to pak někdo tomu Oscaru poslat, ať nepřijdeme o ty prachy. Ať už na těch stránkách bude cokoli.

Hezký den.