Článek
"Odsuzujeme tvrdé zákroky turecké vlády proti nezávislým médiím, trestní stíhání novinářů a neustálé omezování lidských práv v zemi," uvádí se také v prohlášení, které podepsaly mimo jiné sdružení spisovatelů PEN International, Evropské středisko pro svobodu tisku a médií (ECPMF) či Mezinárodní tiskový institut (IPI).
Ohrožení národní bezpečnosti
Turecké úřady zablokovaly přístup k Wikipedii 29. dubna 2017 na základě takzvaného internetového zákona a zdůvodnily to ohrožením národní bezpečnosti. Provozovatele Wikipedie zároveň vyzvaly, aby odstranil mimo jiné obsah, který tureckou vládu obviňuje z podpory teroristických skupin v Sýrii.
Podle britské nevládní organizace ARTICLE 19, která pondělní výzvu iniciovala, blokují turecké úřady s odvoláním na ohrožení národní bezpečnosti opakovaně i další internetové stránky, jako například sociální sítě Twitter či Facebook nebo server pro sdílení videí YouTube.
Prakticky žádný přístup k nezávislým médiím
Podle zástupkyně organizace ARTICLE 19 Sarah Clarkeové nemají obyvatelé Turecka skoro vůbec přístup k nezávislým médiím. Server Ahval odhadl, že asi 90 procent deníků a dalších novin v Turecku je provládních. Řadu opozičních deníků totiž tamní úřady v posledních letech zavřely.
Jak mohou státy zablokovat části internetu?
Oblíbené služby jako Twitter nebo Facebook, ale i soukromé e-mailové schránky, nebo dokonce celý obsah internetu může stát prakticky kdykoli zablokovat.
„Internet je obrovská síť spojující počítače po celém světě. Ve chvíli, kdy by někdo chtěl zablokovat vybrané internetové stránky nebo služby, musel by k tomu donutit největší centrální poskytovatele internetu,“ řekl Novinkám počítačový expert Václav Vaněček.
Poskytovatelé internetu v zemích jako Čína nebo Írán dostanou od státu nařízeno, na které stránky mají znemožnit lidem přístup. Ti musí do svých routerů – zařízení, která se starají o propojení jednotlivých částí internetu – zadat příkazy, jež lidem tento přístup znemožní.
Stejným způsobem je možné zablokovat i VPN služby, které vytváří virtuální tunely napříč internetem.
Turecká platforma pro nezávislou žurnalistiku P24 uvádí, že je v současné době v tureckém vězení nejméně 170 novinářů a pracovníků médií, kteří jsou buď ve vazbě, nebo si již odpykávají trest. Turecká prokuratura obviňuje novináře, ale například i opoziční politiky, často z urážky prezidenta, ale také z podpory teroristické organizace. Podle ochránců lidských práv využívá režim tato obvinění k umlčení svých kritiků.