Článek
Je přitom velmi reálné, že návrh parlamentem projde, jak upozornila agentura AFP. Většinu v parlamentu mají totiž prezidentovi stoupenci.
Bukele si od zavedení bitcoinu jako oficiálního platidla slibuje především to, že Salvadorci žijící v zahraničí budou moci snadněji posílat peníze zpět do své vlasti. V současnosti je totiž tamní ekonomika na penězích ze zahraničí prakticky závislá. Zahraniční platby tvoří 22 procent hrubého domácího produktu země.
Když se po jednom tweetu zhroutí celý svět kryptoměn
„Bitcoiny představují cestu, jak vytvořit nová pracovní místa a jak pomoci lidem s jejich finančním začleněním do legální ekonomiky,“ prohlásil Bukele s tím, že „70 procent obyvatel nemá bankovní účet a pracuje načerno“.
S ohledem na to, jak jsou bitcoiny prakticky po celém světě populární, si prezident Salvadoru od svého návrhu slibuje, že do země přijdou nové investiční pobídky od fanoušků kryptoměn.
Ostatní dávají od kryptoměn ruce pryč
Návrh prezidenta Salvadoru nicméně přichází v době, kdy ostatní dávají od bitcoinu – a dalších kryptoměn – ruce pryč. Elon Musk například minulý týden oznámil, že v jeho automobilce Tesla už nepůjde kupovat elektromobily za bitcoiny.
Minulý měsíc se také Čína rozhodla omezit kryptoměnové transakce, což podobně jako Muskovo rozhodnutí způsobilo propad bitcoinu i dalších kryptoměn, uvedla agentura Reuters. Čínské finanční instituce a platební společnosti tak již v současnosti nesmí v nejlidnatější zemi světa poskytovat žádné služby spojené s kryptoměnami.
Írán se zase kvůli vysokým nárokům na spotřebu elektřiny rozhodl těžbu kryptoměn umístit na seznam nelegálních činností. Stalo se tak poté, co se tento asijský stát opakovaně potýkal s výpadky dodávek elektřiny. Informoval o tom server BBC.
Írán zakázal těžbu kryptoměn. Kvůli vysoké spotřebě elektřiny
Bitcoiny a další virtuální měny
Virtuálních měn existuje mnoho. Jednou z nejstarších a aktuálně nejpopulárnějších jsou tzv. bitcoiny. Ty vznikly už v roce 2009, větší popularitě se ale těší v posledních letech. Tato měna byla vytvořena tak, aby se nedala ovlivňovat žádnou vládou ani centrální bankou.
Kybernetické mince „razí“ síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové mince stabilním, ale stále klesajícím tempem. Počet mincí v oběhu má dosáhnout nakonec 21 milionů, stát se tak má kolem roku 2140.