Článek
Němec Schmitz, který vystupuje pod jménem Kim Dotcom, je na Novém Zélandě stíhán za porušování zákonů o ochraně duševního vlastnictví a praní špinavých peněz. "Pan Dotcom důrazně popírá jakékoli kriminální jednání," řekl u soudu podle agentury Reuters jeho advokát Paul Davison. Dodal, že propuštění na kauci je odůvodněné, protože u jeho mandanta nehrozí útěk ani obnovení podnikatelské činnosti.
Státní zástupkyně Anne Tooheyová poté uvedla, že u Schmitze alias Dotcoma je riziko útěku "nejvyššího stupně". Obžalovaný má podle ní přístup k penězům. Může si snadno zařídit odcestování, vystupuje pod různými jmény a v minulosti už před obviněními z trestných činů unikal. Podle obhájců mu ale úřady odebraly pasy, zmrazily bankovní účty a obviněný chce s nimi spolupracovat, což dokládali jeho plánem zařídit si na Novém Zélandu trvalý domov.
O kauci se stále rozhoduje
Soudce David McNaughton měl 23. ledna také rozhodovat o Dotcomově vydání do USA, nejprve však chce rozhodnout o jeho žádosti o propuštění na kauci. Jeho písemné rozhodnutí se čeká nejdříve ve středu a do té doby zůstane obviněný ve vazbě. "Vzhledem k šíři a závažnosti problémů kolem této žádosti o propuštění na kauci si vyhrazuji právo na rozhodnutí v této věci," řekl soudce.
S Dotcomem jsou v Aucklandu obviněni další dva Němci a jeden Nizozemec. Jejich žádosti o propuštění na kauci bude soud projednávat odděleně.
Ministerstvo spravedlnosti USA minulý týden zahájilo vůči Dotcomovi trestní stíhání a americké úřady požádaly Nový Zéland o jeho vydání. USA a Nový Zéland mají standardní smlouvu o vydávání obviněných, ale pokud k němu má dojít, musí být příslušné obvinění trestným činem v obou zemích, upozorňují právní experti.
Zablokovaný server megaupload.com podle amerických vyšetřovatelů sdílením filmů a dalšího chráněného obsahu způsobil majitelům práv škodu za půl miliardy dolarů. Vydělal tím údajně více než 175 miliónů dolarů (přes 3,5 miliardy Kč).
Pátrá se už jen po designérovi
Dotcom byl minulý týden po kroku Spojených států vůči serveru spolu se třemi spolupracovníky zadržen v Aucklandu. Státní zástupkyně 23. ledna u soudu oznámila, že v Evropě byli zatčeni už i další dva jeho společníci, Němec Sven Echternach a Estonec Andrus Nomm. Pátrá se tak už jen po 35letém grafickém designérovi ze Slovenska Júliusi B. Americké úřady vzhledem k počtu podezřelých a napomahatelů nelegálního nabízení hudby a filmů označily případ za "megakonspiraci".
Novozélandská policie na základě amerického zatykače provedla v pátek razie v desítce objektů v Aucklandu a nakonec šéfa serveru dopadla v jeho sídle zvaném Dotcom Mansion ve velkém trezoru, kde byl nalezen s puškou v ruce. Policisté na místě zabavili několik luxusních aut včetně růžového Cadillaku z roku 1959 a legendárního Rolls Royce Phantom. Zabavila nalezené peníze a zbraně a zablokovala na účtech či v aktivech zadržených asi osm miliónů dolarů.
Odborníci řadí megaupload.com mezi patnáct nejnavštěvovanějších serverů na světě. Oblibu si získal nejen svou velikostí a funkčností, ale i díky přízni mnohých celebrit, které služby serveru propagovaly, jako například americká zpěvačka Alicia Keysová nebo rapper Kanye West.
Hackerská odveta
Kvůli zablokování serveru megaupload a zadržení zakladatelů firmy rozpoutali hackeři ze hnutí Anonymous minulý týden největší útok v historii internetu. Celou kauzu totiž označují za omezování svobody internetu. Své útoky směřovali mimo jiné na stránky FBI a Bílého domu. Dále se jim podařilo zablokovat weby Amerického sdružení filmového průmyslu, asociace fonografického průmyslu, ministerstva spravedlnosti a vydavatelství Universal Music a Warner Music.
„Spustili jsme největší útok v historii internetu, který ochromí vlády i stránky hudebního průmyslu. Členové kongresu musí změnit plánovanou legislativu, jinak naše zbraně neutichnou,“ uvedli členové sdružení Anonymous na svých internetových stránkách s tím, že dokud nebude server megaupload.com opět zpřístupněn, útoky budou pokračovat.
Při útocích hackeři využili techniku nazývanou DDoS (Distributed Denial of Service). V praxi takový útok probíhá vždy podle stejného scénáře. Tisíce počítačů začnou přistupovat v jeden okamžik na konkrétní server. Ten zpravidla nezvládne tak vysoké množství požadavků zpracovat a spadne. Pro běžné uživatele se pak takto napadená webová stránka tváří jako nedostupná.