Článek
Evropská unie se chystá zavést nová pravidla, která by měla velké internetové podniky nutit poskytovat více informací o politických uskupeních stojících za reklamními kampaněmi a také o uživatelích, na které se tyto kampaně zaměřují.
Zdroje listu Financial Times naznačují, že společnost Meta se obává, že definice politické inzerce bude v rámci těchto pravidel natolik široká, že by bylo jednodušší odmítat veškeré placené politické kampaně.
YouTube odblokoval Trumpovi účet. Stejně jako Facebook a Twitter
Meta má ale podle FT i další důvod pro zákaz politické reklamy na svých platformách v Evropě. Místní uživatele totiž podobné reklamy nezajímají a politická inzerce tvoří pouze velmi malou část celkových příjmů podniku. Řešit případná omezení by se tedy společnosti Meta pravděpodobně nevyplatilo.
Situace není příliš jiná ani v USA. Podle výzkumné skupiny Insider Intelligence příjmy Mety z politické inzerce ve Spojených státech mezi lety 2019 a 2020 dosahovaly téměř 800 milionů dolarů (17,3 miliardy Kč), což představovalo méně než jedno procento celkových příjmů podniku z inzerce.
Definitivní rozhodnutí ještě nepadlo
FT nicméně s odvoláním na svoje zdroje upozorňuje, že debata o zákazu politických reklam na evropských platformách Mety stále probíhá a někteří představitelé se staví proti takovémuto zákazu. Konečné rozhodnutí by mělo být učiněno až poté, co EU stanoví přesnou definici politické inzerce, která bude podléhat nové regulaci.
Po prezidentských volbách v USA v roce 2016 se internetové platformy staly terčem kritiky kvůli nedostatečnému boji proti dezinformacím, a to včetně Facebooku. Šéf společnosti Meta Mark Zuckerberg přitom odmítal ověřování pravdivosti tvrzení v politické inzerci s tím, že soukromé firmy by neměly hrát roli „arbitra pravdy“.