Článek
Úřad už dříve pohrozil, že ruskojazyčnou verzi Wikipedie zablokuje, provozovatelé ale podle něj na jeho dřívější žádosti o vymazání obsahu nereagovali. Podle ruského zákona může majitel internetového zdroje, který na žádost Roskomnadzoru odmítne vymazat podle úřadů nelegální informace, počítat s pokutou až čtyři miliony rublů (jeden milion Kč), připomněl Roskomnadzor.
Ruské úřady po útoku na Ukrajinu ještě více omezily sociální sítě a média v zemi. V polovině března ruský soud zakázal sociální sítě Facebook a Instagram. Americkou společnost Meta Platforms, pod kterou tyto sítě spadají, soud označil za „extremistickou organizaci“. Sociální sítě podle Moskvy dovolují „zveřejňovat zprávy vyzývající k násilí proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi i proti ruským vojákům“.
Ruský soud zakázal provoz Facebooku a Instagramu. WhatsApp ale nevadí
Až 15 let vězení
Na počátku března ruští zákonodárci schválili zavedení trestní odpovědnosti za publikaci toho, co státní moc v Rusku označí jako dezinformace a lživé zprávy o ruské armádě, za diskreditaci ozbrojených sil a za výzvy k sankcím, a to s možným odnětím svobody až na 15 let.
Vysílání mezitím ukončila liberální rozhlasová stanice Echo Moskvy nebo nezávislý televizní kanál Dožď. Koncem března přestal vycházet list Novaja Gazeta, který platil za jedno z posledních nezávislých médií v zemi a jehož šéfredaktor Dmitrij Muratov byl oceněn Nobelovou cenou za mír. Moskva kritizuje i ruskojazyčnou verzi vysílání BBC.
Rusko vyslalo 24. února na Ukrajinu desítky tisíc svých vojáků. Ukrajina se jejich útoku odhodlaně brání a západní země za něj na Rusko uvalily sankce.