Článek
Nejrozsáhlejšími verzemi jsou anglická (6,2 milionu článků; přes 11 procent celkového počtu článků Wikipedie), cebuánská (jeden z jazyků na Filipínách; na 5,1 milionu článků), švédská (3,5 milionu), německá (2,5 milionu), francouzská (2,3 milionu) a nizozemská (přes dva miliony).
Česká verze, která zahájila činnost v květnu 2002, dnes čítá téměř 470 000 článků (podle počtu článků je 27. v pořadí). U zrodu české Wikipedie stát brněnský esperantista Miroslav Malovec, který přeložil pro první hlavní stránku české encyklopedie text z esperanta do češtiny.
Putin chce vlastní Wikipedii
Žije jen z darů
Wikipedia na rozdíl od sociálních sítí (třeba Facebooku) neobsahuje reklamu a je financována prostřednictvím darů.
Encyklopedii netvoří placený redakční tým, články a jejich úpravy jsou dílem uživatelské komunity a každý, kdo si nějaké heslo přečte, je může upravit či případně vytvořit nový záznam. „Wikipedisté” vesměs nejsou profesionálními redaktory, ale zachovávají několik základních pravidel. Podobně jako u tradičních vědeckých prací dbají na uvádění pramenů i dodržování autorského práva.
Princip dobrovolnického přispívání však přináší i nevýhody. Není například problém záznam upravit či zfalšovat (historie Wikipedie už zná několik slavných případů falešných hesel), na druhou stranu ale právě aktivní komunita dobrovolných tvůrců a editorů zaručuje, že podobné zásahy budou včas objeveny a napraveny.
Wikipedia také uvádí, že jedním z jejích pravidel je nezaujatý úhel pohledu. Články tak mají nezaujatě prezentovat všechny podstatné názory na příslušné téma a žádný z názorů nesmí být vydáván za jedinou objektivní pravdu.
Česká Wikipedia se na protest vypne
Interaktivita je velkou výhodou
Velkou výhodou Wikipedie je její interaktivita – jednotlivá hesla obsahují v textu odkazy na další články, statistiky či fotografie, a je tak snadné získat o daném problému širší přehled.
Devizou Wikipedie je i její mnohojazyčnost. Některá hesla mohou být například v anglické verzi jen velmi krátká, po kliknutí na některou další jazykovou mutaci se však ukáže podrobnější článek.
Wikipedia, která dostala název od havajského výrazu „wiki” (rychlý), se 15. ledna 2001 zrodila poměrně nenápadně. Za její otce jsou považováni Jimmy Wales a Larry Sanger. Za měsíc měla 200 hesel, zhruba po roce jich bylo už 18 000. V listopadu 2006 měla přes 5,6 milionů, v dubnu 2008 již přes deset milionů článků a v lednu 2019 téměř 50 milionů článků.
Původně měla Wikipedia jen podporovat jiný projekt nazvaný Nupedia – tradičněji pojatou encyklopedii, tvořenou profesionály a přístupnou zdarma na internetu. Nakonec se ale ukázalo, že na nadšencích založená encyklopedie má větší potenciál.
Zablokování Wikipedie porušuje svobodu slova, rozhodl turecký soud
Blokace i vlastní sociální síť
Wikipedii znepřístupnilo v minulosti s přestávkami například Turecko, Čína či Venezuela. Ruská vláda v roce 2019 rozhodla o vytvoření národní verze encyklopedického portálu, který má soupeřit s Wikipedií. Základem má být digitalizovaná Velká ruská encyklopedie, která podle vládního dekretu obsahuje hodnověrné informace prověřené ruskými vědeckými autoritami.
Wikipedii provozuje nezisková Wikimedia Foundation, založená v roce 2003 podle zákonů amerického státu Florida. Vedle encyklopedie provozuje i další projekty – Wikislovník, Wikicitáty, Wikiknihy, Wikidata či Wikicesty. Nadace je financovaná ze sponzorských darů.
V roce 2019 zakladatel Wikipedie Jimmy Wales spustil vlastní sociální síť WT.Social – známou také jako WikiTribune Social. Tu však podle posledních zveřejněných dat využívá pouze 446 775 uživatelů, což žádné oslnivé číslo není.
„Neodvádíme dobrou práci, abychom skutečně odhalili to nejlepší na platformě. Musíme projít evolucí,“ podotkl k tomu Wales pro Stanford Social Innovation Review.