Článek
„Wikimedia podala stížnost na Turecko u ECHR (Evropského soudu pro lidská práva),” oznámila generální ředitelka nadace Katherine Maherová. Podání stížnosti předcházely marné pokusy se proti rozhodnutí úřadů odvolat v Turecku. Místní ústavní soud se k záležitosti po dva roky nijak nevyjádřil.
Turecké úřady zablokovaly přístup k Wikipedii 29. dubna 2017 na základě zákona a zdůvodnily to ohrožením národní bezpečnosti. Provozovatele Wikipedie zároveň vyzvaly, aby odstranil mimo jiné obsah, který tureckou vládu obviňuje z podpory teroristických skupin v Sýrii.
Technicky zdatní Turci blokaci obcházejí buďto přes kopie internetových adres Wikipedie s identickým obsahem, anebo přes virtuální soukromé sítě (VPN), jejichž pomocí lze změnit polohu své IP adresy. Řada dalších se ale k internetové encyklopedii zkrátka nedostane.
Ankara zpravidla rozhodnutí ECHR ignoruje a raději platí pokuty. Není vyloučené, že se tak stane i v případě Wikipedie, připomněl korespondent BBC v Turecku Mark Lowen.
Turecko blokovalo sociální sítě
Turecko v minulosti, obvykle v reakci na protesty či teroristické útoky, blokovalo sociální sítě včetně Facebooku či Twitteru. Před blokací obsahovala turecká verze Wikipedie přes 300 000 hesel.
Jak mohou státy zablokovat části internetu?
Oblíbené služby jako Twitter nebo Facebook, ale i soukromé e-mailové schránky, nebo dokonce celý obsah internetu může stát prakticky kdykoli zablokovat.
„Internet je obrovská síť spojující počítače po celém světě. Ve chvíli, kdy by někdo chtěl zablokovat vybrané internetové stránky nebo služby, musel by k tomu donutit největší centrální poskytovatele internetu,“ řekl Novinkám počítačový expert Václav Vaněček.
Poskytovatelé internetu v zemích jako Čína nebo Írán dostanou od státu nařízeno, na které stránky mají znemožnit lidem přístup. Ti musí do svých routerů – zařízení, která se starají o propojení jednotlivých částí internetu – zadat příkazy, jež lidem tento přístup znemožní.
Stejným způsobem je možné zablokovat i VPN služby, které vytváří virtuální tunely napříč internetem.
Všechny jazykové verze této encyklopedie zablokovala 15. května také Čína; jazykovou mutaci v mandarínštině Peking zarazil už v roce 2015. Podle Maherové nadace vyhodnocuje, jak postupovat i proti této blokaci.