Článek
Jakkoli obchodní společnosti jako AT nechávají zákazníky kryptoměnami platit, problém je v tom, že jen málo spekulantů má zájem na jejich používání, když cena kryptoměny může v řádu týdnů stoupnout o dalších 50 procent. To je nyní hlavní dilema bitcoinu, upozorňuje agentura Bloomberg. Bitcoin potřebuje medializaci, aby přitáhl davy a stal se životaschopnou elektronickou alternativou k penězům. Spolu s ním se ale vyvinula kultura „křečků“, kteří preferují hromadění před utrácením.
„Ekonomické aktivitě bitcoinu i nadále dominují burzovní obchody,“ uvedl ekonom Kim Grauer ze společnosti Chainalysis. „To značí, že bitcoin se dál používá hlavně ke spekulaci a široké uplatnění stále není realitou,“ dodal Grauer.
Kurz roste
Cena bitcoinu, který vznikl v roce 2009, se letos výrazně zvyšuje. Od ledna se více než zdvojnásobila na téměř 9000 dolarů (208 000 Kč). V roce 2017 bitcoin zpevnil zhruba o 1400 procent na téměř 20 000 dolarů (463 000 Kč), ale už v následujícím roce přišel pád o více než 70 procent.
Bitcoin má za sebou velký pád, opět ale roste
Používání digitální měny v obchodech ve zmíněných 1,3 procenta transakcí je stále pod vrcholem roku 2017, kdy na platby v obchodech připadlo 1,5 procenta všech transakcí. Loni, kdy bitcoin prudce oslabil, to bylo 0,9 procenta. Rychleji se šíří platby v bitcoinech v takzvaných P2P transakcích nebo v ilegálních aktivitách na takzvaném darknetu, což je obtížně přístupná, anonymní část internetu.
Naprostá většina transakcí v bitcoinech ale stále připadá na burzovní aktivity. Letos od ledna do dubna to bylo 89,7 procenta, za celý loňský rok pak 91,9 procenta, uvádí společnost Chainalysis.
Bitcoiny a další virtuální měny
Virtuálních měn existuje mnoho. Jednou z nejstarších a aktuálně nejpopulárnějších jsou tzv. bitcoiny. Ty vznikly už v roce 2009, větší popularitě se ale těší v posledních letech. Tato měna byla vytvořena tak, aby se nedala ovlivňovat žádnou vládou ani centrální bankou.
Kybernetické mince „razí“ síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové mince stabilním, ale stále klesajícím tempem. Počet mincí v oběhu má dosáhnout nakonec 21 milionů, stát se tak má kolem roku 2140.
Tvůrce bitcoinu, vývojář chránící se pseudonymem Satoši Nakamoto, měl představu využití kryptoměny v každodenních transakcích, od nákupu kávy až po placení za pronájem auta. Poslední dobou investoři zdůrazňují, že bitcoin se místo toho přeměnil na digitální verzi zlata – aktiva, které si drží hodnotu v době ekonomické nejistoty, protože bitcoin nemá vazby na akcie ani dluhopisy. To ale může být jen zbožné přání, píše Bloomberg.