Článek
Europarlament schválil plán už v květnu letošního roku, v pondělí jej však oficiálně potvrdily členské země osmadvacítky.
Díky tomu budou moci obce, nemocnice a další veřejné subjekty požádat o peníze na instalaci přístupových bodů k wi-fi sítím v případě, že v daném místě ještě neexistuje obdobné soukromé ani veřejné připojení k internetu, které by jinak nový hotspot duplikoval. Unie je připravena pokrýt až celé náklady. Podmínkou je závazek, že toto nové připojení bude provozováno nejméně po tři roky.
Celkově by peníze na tento projekt mohly do roku 2019 dosáhnout 120 miliónů eur (přes 3,2 miliardy Kč). Prostředky budou přidělovány geograficky vyváženým způsobem ve všech zemích EU a v zásadě podle pořadí, v jakém se zájemci přihlásí. Přesná kritéria výběru stanoví Evropská komise, která bude rovněž mít tento program na starosti. Žádosti by mělo být možné začít podávat ještě na konci letošního, či na začátku příštího roku.
Přístupové portály WiFi4EU mají být mnohojazyčné a snadno rozpoznatelné. Vybudováno by jich mělo být podle současného plánu zhruba 6000.
Rozvoj internetu v Česku pokulhává
Historicky to není první krok, kdy se EU snaží zlepšovat dostupnost vysokorychlostního internetu napříč jednotlivými státy. Například Česká republika si může nyní rozdělit celkem 14 miliard korun, aby vybudovala internetové sítě v místech, kde kvalita připojení zatím pokulhává.
Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO), které má rozdělování dotací na starost, se však v prvním kole zatím přihlásili pouze tři zájemci.
Vzhledem k tomu, že žádosti mohly firmy podávat už od 26. dubna letošního roku a že šlo o program, na kterém ministerstvo pracovalo dva roky, očekával se logicky výrazně vyšší zájem ze strany podniků.
V srpnu si nicméně největší tuzemský vlastník telekomunikačních sítí CETIN a operátoři sdružení v ISP Allianci na vypsanou výzvu stěžovali Evropské komisi. Podle zástupců těchto firem totiž může jít o nedovolenou podporu, a není tak jisté, zda případní žadatelé dotaci nakonec obdrží.
Odborné asociace navíc v minulosti opakovaně upozorňovaly, že podmínky pro dotaci jsou nejasné a intervenční oblasti špatné. A to všechno jsou pravděpodobně důvody, proč se nakonec některé subjekty rozhodly žádost o dotace nepodat.
Ve hře jsou stále miliardy
V prvním kole žádostí nabídlo MPO čerpání dotací ve výši 11,5 miliardy Kč z celkových 14 miliard Kč. Vzhledem k tomu, že první kolo skončilo fiaskem, v tom druhém se bude hrát opět o miliardy. Ministerstvo však objem peněz přesně nevyčíslilo.
Zájemci o dotace mohou peníze použít pro stavbu vysokorychlostních internetových přípojek v oblastech, které dosud nejsou pokryté, protože se to komerčně nevyplatí. Celkem jde o 80 oblastí, ve kterých je přes 166 tisíc bytů bez připojení.
| Rozvoj vysokorychlostního internetu |
|---|
| Celý projekt budování sítí vysokorychlostního internetu má hodnotu 30 miliard korun, z toho 14 miliard tvoří právě dotace od Evropské unie. |
| Podle připravovaného plánu rozvoje vysokorychlostního internetu v tuzemsku by měly všechny české domácnosti dosáhnout na připojení k internetu alespoň rychlostí 30 Mb/s, přičemž polovina by měla mít možnost připojení dokonce až na 100 Mb/s. To zní ale v současných podmínkách jako utopie. |
| Jak ukazuje měření společnosti Seznam.cz z loňského roku, 80 procent české populace má maximální rychlost internetového připojení do 10 Mb/s. Řada domácností totiž rychlejší připojení vůbec přijímat nemůže. |
| Nejvíce pomalých přípojek je podle měření v Pardubickém kraji (65 procent všech připojení s maximální rychlostí do 5 Mb/s), dále pak na Liberecku a Královéhradecku. Rychlostí nižší než 5 Mb/s se připojuje ale například i bezmála 60 procent Pražanů. Naopak internet rychlejší než 30 Mb/s má pouze 2,8 procenta domácností v hlavním městě. |
| Projekt rozvoje vysokorychlostního internetu má směřovat primárně tam, kde nefunguje trh – tedy tam, kde se nevyplatí poskytovatelům budovat infrastrukturu. Jde jak o kabelové připojení, tak bezdrátové. Zlepšení připojení by se mělo dotknout zhruba 3,5 miliónu míst v Česku, a to nejen domácností, ale také veřejných institucí a firem. |