Článek
Jedním z nejsledovanějších je válečný zpravodaj výrazně prokremelské tiskové agentury RIA Novosti Alexandr Koc, jehož kanál na Telegramu Kotsnews má asi 625 000 sledujících. Za jeden inzerát dostává 48 000 až 70 000 rublů (cca 12 000 až 20 000 korun) podle toho, jak dlouho je inzerát nahoře na kanálu.
Kanál WarGonzo Semjona Pegova, který má 1,3 milionu sledujících, pak inkasuje za inzerát až 44 000 korun, což je více než průměrný měsíční plat v Ruské federaci činící v přepočtu 15 000 korun.
Méně rozšířené a ne tolik populární kanály pak dostávají za inzeráty samozřejmě méně. Marketér kanálu GreyZone, jenž má přímé vazby na Wagnerovu skupinu a má asi 600 000 sledujících, uvedl, že v průměru se za inzerát inkasuje něco přes 6000 korun. Na kanálu korespondenta webové stránky RIA Fan (placené wagnerovci) Alexandra Simonova se platí za inzerát asi 5000 korun. Při zjišťování cen se reportéři BBC vydávali za majitele hotelu, který chtěli propagovat.
Kanály samozřejmě neplní jen jeden člověk, WarGonzo zveřejňuje každý den desítky zpráv i mapy s popsaným aktuálním vývojem situace na jednotlivých úsecích fronty. S ohledem na ceny inzerce ale není vůbec žádný problém, aby si každý měsíc vydělali statisícové částky.
Neopatrný ruský blogger prozradil základnu okupantů, Ukrajinci ji obratem zlikvidovali
Kanály blogerů jako zdroj informací
Kanály však neslouží jen k šíření ruské vojenské propagandy, mnohdy zůstávají poslední možností, jak se mohou Rusové dozvědět o něco více o skutečném dění na frontě; zmiňovány jsou běžně i neúspěchy a porážky ruských jednotek, což je často spojeno s tvrdou kritikou ministerstva obrany, že jednotkám nedodává dost munice a kvalitní výzbroj.
Zprávy ruských blogerů ve svých analýzách využívají i západní nebo ukrajinští analytici, kteří chtějí porozumět, co se skutečně děje v ruských zákopech. Čerpá z nich i Institut pro studium války (ISW).
Mluvčí platformy uvedl, že Telegram zůstává „posledním místem, kde mají Rusové přístup k nezávislým médiím, jako je Meduza, a k necenzurovanému zahraničnímu zpravodajství nebo k projevům Zelenského“. Zdůraznil, že se všemi se zachází stejně a Západem sankcionovaná a bloková ruská státní média tam nemohou publikovat.
Nechybí fake news
Na těchto kanálech se však publikují i podvržené a nepravdivé zprávy. I Koc sdílel v březnu na svém kanálu video, jak dva ukrajinští vojáci zastavili auto vezoucí ženu s dítětem a jeden z nich ji měl označit za svini a vyhrožovat jí, neboť mluví ruky. Vše zachytila jedna kamera ve vozidle.
BBC však zjistila, že video bylo zinscenované. Geolokace ukázala, že bylo natočené v Makijivce, kterou od roku 2014 okupují proruští separatisté. Palubní kamery v autech jsou navíc na Ukrajině od invaze zakázané. I kříž namalovaný na autě je jiný, než používají obvykle Ukrajinci – jde o trámový kříž, jejž používaly wehrmacht a luftwaffe koncem druhé světové války.
Koc byl jako jediný ochoten s BBC hovořit z okupovaného Bachmutu. Sám se označil za reportéra v informační válce a plně chápe, že ruská propaganda je závislá na lidech, jako je on: „Ministerstvo obrany nám často naslouchá, máme přímý kanál, kde s ním můžeme soukromě probírat informace. Je to všechno v zákulisí a já to dělám.“
Boj na informačním poli
Ruský prezident Putin si těchto lidí váží. Koce jmenoval do prezidentské rady pro lidská práva, Pegov a další se stali členy pracovní skupiny pro mobilizaci. V červnu je spolu se zástupci státních médií pozvali do Kremlu na dvouhodinovou konverzaci „Informační prostor je bojiště, klíčové bojiště, a já opravdu počítám s vaší pomocí,“ uvedl Putin.
BBC uvedla dva případy, kdy propaganda těchto blogerů přivedla zájemce do náborových center armády, jednoho měla inspiroval videa Vladlena Tatarského, který byl zabit při atentátu, druhý přiznal, že ho ovlivnilo zpravodajství na kanále WarGonzo: „Sledoval jsem všechny vojenské zprávy a analýzy na Telegramu.“