Článek
Rozsáhlé protesty v Íránu propukly v polovině září, kdy zemřela 22letá Íránka kurdského původu Mahsá Amíníová poté, co ji zatkla mravnostní policie. K největším demonstracím dochází na západě země, kde žije většina ze zhruba deseti milionů íránských Kurdů.
Společnost NetBlocks uvedla, že v Íránu byl v souvislosti s novou vlnou protestů a zprávami o obětech na životech mnoha uživatelům odpojen internet v mobilních zařízeních.
Na sociálních sítích se v pondělí objevilo několik videí, na kterých byli zachyceni lidé, kteří prchají před střelbou íránských bezpečnostních složek. Na záběrech z Kurdy obývaného města Džavánrúd bylo vidět, jak se lidé skrývají za zdí, ošetřují zraněného muže a snaží se dostat k tělu mrtvého demonstranta na ulici, píše Reuters.
Exilová organizace ochránců lidských práv Hengaw v pondělí sdílela video, které zachycuje vyslání bezpečnostních složek do kurdských měst Mahábád a Búkán. Agentura Reuters píše, že pravost videí nebyla schopna ověřit.
Jak mohou státy zablokovat části internetu?
Oblíbené služby jako Twitter nebo Facebook, ale i soukromé e-mailové schránky, nebo dokonce celý obsah internetu může stát prakticky kdykoli zablokovat.
„Internet je obrovská síť spojující počítače po celém světě. Ve chvíli, kdy by někdo chtěl zablokovat vybrané internetové stránky nebo služby, musel by k tomu donutit největší centrální poskytovatele internetu,“ řekl Novinkám počítačový expert Václav Vaněček.
Poskytovatelé internetu v zemích jako Čína nebo Írán dostanou od státu nařízeno, na které stránky mají znemožnit lidem přístup. Ti musí do svých routerů – zařízení, která se starají o propojení jednotlivých částí internetu – zadat příkazy, jež lidem tento přístup znemožní.
Stejným způsobem je možné zablokovat i VPN služby, které vytváří virtuální tunely napříč internetem.
Egyptský prezident podepsal zákon zesilující kontrolu internetu
