V Iráku je živná půda pro šíření dezinformací

"Irák se najednou stal virtuálním bitevním polem mezi Íránem a Západem a všechno je dovoleno," řekl AFP Aus Saadí, který je spoluzakladatelem irácké nevládní organizace Tech 4 Peace, jež monitoruje cílené šíření dezinformací, především na sociálních sítích.

V lednu, kdy se začaly zlepšovat vztahy Iráku se Saúdskou Arábií, zahájily proíránské skupiny, jež jakoukoliv normalizaci vztahů s Rijádem odmítají, dezinformační kampaň na twitteru a facebooku, uvedl Saadí. Skupiny na sociální sítě umístily snímek Saúdského Araba s tím, že má na svědomí dva sebevražedné útoky v Bagdádu, které si vyžádaly životy 32 lidí. Muž na fotografii přitom zemřel v květnu 2015 a ke zmíněnému útoku se nakonec přihlásila teroristická skupina Islámský stát (IS).

Na facebooku a twitteru v Iráku se podle Saadího každý den objevují stovky dezinformací týkající se politiky, sociálních témat, bezpečnosti a ekonomiky. Informace se podle něj vydávají za zprávy údajných agentur, ale ve skutečnosti jsou zcela smyšlené.

V zemi, která zažila téměř dvě dekády občanské války a krize, jsou dezinformace natolik závažným problémem, že ministerstvo vnitra zřídilo "sledovací službu" sdružující několik lidi odpovědných za monitorování zpráv v televizi a na internetu. "Pokud se jim nějaká informace jeví jako podezřelá, vydají výstrahu," řekl policejní velitel Nibrás Muhammad. Úkolem příslušných ministerstev je pak informaci potvrdit či vyvrátit. Úspěšnost této iniciativy je však omezená. Podle specializované stránky DataReportal sleduje na facebooku účet této monitorovací služby pouze 34.000 lidí, z více než 25 milionů uživatelů sociálních sítí v Iráku.

"Nevěřím informacím, které jsem četl, ať už vládním, nebo ne," řekl 24letý student Abdalláh. Doplnil, že hodně času tráví ověřováním zpráv sám.

Hlavním kanálem pro šíření dezinformací v Iráku je podle Saadího právě facebook. Uživatele sociálních sítí v uplynulých týdnech například rozdělila zpráva, že se mladý muž z Mosulu ve stejný den oženil se čtyřmi mladými dívkami. Ve skutečnosti ale šlo o reklamu na kosmetický salon.

Po dubnovém požáru bagdádské nemocnice, při kterém zahynulo 82 lidí, se na sociálních sítích objevila tvrzení, že vzplanuly i další nemocnice, což vyvolalo mezi uživateli paniku. Informace ale byla opět nepravdivá.

Někdy jsou dezinformace politického charakteru, což podněcuje v zemi přetrvávající náboženské napětí. Jde o dezinformační kampaně s tisíci příspěvky, zejména na twitteru, za nimiž podle AFP stojí jak proíránské frakce, tak jejich odpůrci.

Koncem srpna loňského roku se po zatčení muže s autem naloženým výbušninami na šíitském jihu začala šířit fáma, že pocházel z Tikrítu, který se nachází severně od Bagdádu a má převážně sunnitské obyvatele. Jiní naopak tvrdili, že majitel auta patřil k šíitské milici Hašd Šaabí, která má blízko k Íránu. Nakonec se ukázalo, že nepravdivé jsou obě verze.

Speciální oddělení ministerstva vnitra proti dezinformacím bojuje také kampaní v terénu, jejímž prostřednictvím šíří vzdělávací letáky. Muhammad rovněž zajišťuje diskuze s blogery, aby se dozvěděli o právních důsledcích šíření nepravdivých zpráv. Podle AFP je účinek této iniciativy zjevně malý.

Irák má od roku 1969 zákon, který kriminalizuje šíření nepravdivých informací. V parlamentu by měl být projednán nový návrh zákona o boji proti trestné činnosti na internetu; podle organizace na ochranu práv Human Rights Watch (HRW) by však takový zákon mohl v Iráku ohrozit svobodu slova.

V posledních měsících se například sítěmi jako lavina šíří dezinformace o koronaviru, na webu jsou jich desetitisíce. Jak upozornily servery NPR a Poynter, nešíří je pouze jejich tvůrci, ale velmi často i samotní uživatelé.

Nejčastěji se totiž hoaxy a dezinformace týkající se koronaviru šíří prostřednictvím sociálních sítí, jako je například facebook či twitter. I když se internetoví giganti snaží proti tomu bojovat, práci jim znesnadňují samotní uživatelé.

Smyšlené zprávy totiž často šíří dál – jednoduše věří tomu, co si na internetu přečtou. Není výjimkou, že některé zprávy mají desítky či stovky tisíc sdílení. Nevědomky tak pomáhají tvůrcům dezinformací, aby si vydělali pořádný balík peněz.

Podobné kauzy globálního dosahu jsou totiž pro tvůrce dezinformací hotový zlatý důl. Využívají strachu a paniky lidí, aby je nasměrovali na své webové stránky. Díky tomu následně profitují ze zobrazované reklamy, a to klidně i několik milionů dolarů.