Umělá inteligence může ohrozit osobní identitu

Když se Jessiky její šéf nedávno zeptal, zda by společnost, pro kterou pracuje, měla používat AI nástroje, tiše zpanikařila. Jelikož je její pracovní náplní obsahový marketing, má v softwarové firmě se sídlem v americkém Connecticutu na starosti především psaní a editování. To jsou úkoly, kterým hrozí, že si je přivlastní generativní umělá inteligence.

Jessičiny obavy však nespočívají vyloženě v tom, že by přišla o práci. „Psaní mě vždycky bavilo. Už jako dítě jsem psala příběhy. Vystudovala jsem angličtinu, a než jsem se dostala k obsahovému marketingu, byla jsem novinářka. Nikdy jsem nedělala nic jiného, vlastně nemám žádné jiné dovednosti, což je dost děsivé,“ řekla podle serveru BBC News Jessica.

Stále více výzkumů ukazuje, že mnoho pracovníků se obává, že umělá inteligence zaujme jejich místo, obzvlášť v kreativních odvětvích, kde nástroje jako ChatGPT od společnosti Open AI dosáhly v generativním učení výrazného pokroku. Tyto obavy jsou podle některých průzkumů veřejného mínění všudypřítomné: mají je pracovníci napříč generacemi i různými demografickými skupinami.

Pro Jessiku a jí podobné je však hrozba osobní, nebo dokonce existenční. Vedle toho, že se cítí ztracená, se obává o svou hodnotu na pracovišti, tedy o to, že její pracovní identita už nebude důležitá. Bojí se také toho, co bude dělat, a nakonec kým bude, pokud její práce zanikne.

Je to pochopitelné a spousta lidí se s tímto pocitem může ztotožnit, uvedla Mindy Shossová, profesorka organizační psychologie na Středofloridské univerzitě.

„Jádro obav z AI se týká identity. Práce naplňuje mnoho různých osobnostních funkcí. Ano, poskytuje nám příjem, ale také pocit vlastní hodnoty, sounáležitosti, příležitosti rozvíjet nové dovednosti a dává životu smysl. Když je naše práce ohrožena, všechny tyto další věci jsou ohroženy spolu s ní,“ uvedla Shossová.

„Úzkost pramení z neznámého. Vývoj umělé inteligence se děje tak rychle, že je opravdu těžké s ním držet krok. V současné době je tolik neznámého a tolik spekulací o tom, co AI umí, bude umět a mohla by udělat. Je velmi pochopitelné a namístě, že lidé cítí obavy,“ řekl Shossová.

Existuje však důvod k oddechu. Jak si tato technologie hledá cestu do mainstreamu a vyvíjí se, nemusí tyto obavy převládnout, uvádějí odborníci.

Jedním z nejlepších způsobů, jak se vypořádat s úzkostí způsobenou ztrátou identity, je demystifikovat neznámé, uvádí Shossová.

„Zjistili jsme, že lidé, kteří mají tendenci více číst, snaží se více učit a rozvíjet dovednosti týkající se této technologie, jsou o něco méně znepokojeni dopadem robotů a umělé inteligence na pracovišti,“ uvedla Shossová. Hrozba je méně bezprostřední, jakmile lidé pochopí omezení této technologie a potřebu lidského dohledu, dodala profesorka psychologie.

Tento přístup zvolila i Jessica. Od svého prvního rozhovoru se šéfem se po hlavě vrhla do učení všeho potřebného, aby se ve své firmě stala odborníkem na umělou inteligenci.

Jessica má pocit, že její práce je prozatím v bezpečí. Ale vývoj této technologie jí připadá jako neúprosný nápor. Věří, že AI nakonec bude schopna převzetí většiny úkolů týkajících se psaní a editace, které tvoří velkou část její současné pracovní náplně. Snaží se být proaktivní, pracuje na zdokonalení dovedností, které jsou pro umělou inteligenci těžší napodobit, a přechází do strategičtější role a hledá nový způsob, jak přetvořit svou identitu.

Může být vlastně dobře, když AI nahradí podřadné úkoly, uvedl výzkumný pracovník v oblasti umění, klimatu a technologií Jo Lindsay Walton ze Sussexské univerzity. Poukázal na úkoly, jako je přepisování, které se stanou zcela automatizovanými. Vysvětlil, že až se tak stane, budou se pracovníci moci soustředit nejen na podstatnější, robotem hůře reprodukovatelné odborné znalosti, ale také na smysluplnější a uspokojivější práci, která jim může přinést dobrý pocit.

Navíc, dodává Walton, je třeba si uvědomit, že dnešní pracovníci nejsou první, kdo zažívá existenciální krizi kvůli automatizaci. Již od dob průmyslové revoluce byli lidé ohrožováni stroji, které slibovaly, že si přivlastní jejich práci a věci, které pro ně osobně hodně znamenají.

„O naší současnosti a budoucnosti se můžeme hodně naučit z toho, jak lidé v minulosti přemýšleli o své budoucnosti,“ říká Walton. Z historického hlediska však byly tyto hrozby přehnané a lidé si vždy zachovali nezastupitelnou roli v pracovní síle. „Klíčové poselství je, že oni to pochopili špatně,“ dodává, „a my to pravděpodobně chápeme špatně.“

Podle nedávné zprávy americké investiční banky Goldman Sachs by umělá inteligence mohla nahradit až 300 milionů pracovních míst po celém světě. Umělá inteligence by ale také mohla vést k tvorbě nových pracovních míst a zvýšení produktivity v různých odvětvích.