Článek
Nicméně podle Forbesu analýza ukazuje, že Muskův slib omezit politickou cenzuru se ukázal být jako prázdný. Forbes kontaktoval Twitter s žádostí o komentář, ale firma údajně poskytla pouze standardní, automatizovanou odpověď v podobě emotikonu hovínka, který se již nějakou dobu používá jako odpověď na žádosti o komentáře od médií.
Od okamžiku, kdy Musk převzal kontrolu nad Twitterem, firma podle analýzy magazínu Rest of World obdržela 971 vládních žádostí na odstranění obsahu. Z toho 808 požadavků bylo plně vyřešeno a dalších 154 částečně. Většina požadavků na odstranění obsahu přišla z Indie, Turecka, Spojených arabských emirátů a Německa. Z analýzy nevyplývá žádný požadavek na odstranění obsahu z USA.
Aktuální čísla dokládají prudký nárůst v součinnosti Twitteru s úřady oproti šesti měsícům před Muskovým převzetím, kdy Twitter plně vyhověl 280 z 550 žádostí, tedy zhruba 51 procentům. Po Muskově koupi Twitteru se tento údaj zvýšil na 83 procent.
Rok plný zmatků a změn. Jak se měnil Twitter před a po Muskovi
Analýza využívá informace z databáze Lumen, kterou provozuje Berkman Klein Center For Internet & Society na Harvardově univerzitě a která mapuje žádosti o odstranění online obsahu. Twitter a další technologické společnosti, jako je Google a Wikipedia, tyto údaje s databází Lumen sdílejí dobrovolně.
Musk sliboval posílení svobody projevu
Musk při koupi Twitteru uváděl, že chce posílit svobodu projevu a omezit politickou zaujatost, jelikož síť považoval za levicově orientovanou. V souvislosti se svobodou projevu však čelil již několika kontroverzím, včetně obvinění z cenzury, a to když byly v lednu po žádosti indického ministerstva informací staženy desítky tweetů o dokumentu BBC kritizujícím indického premiéra Naréndru Módího. Twitter také pozastavil několik účtů, které sledovaly soukromá letadla miliardářů, včetně Muskova.
Musk svou koupi Twitteru zdůvodnil snahou zajistit „společné digitální náměstí, kde lze zdravě diskutovat o široké škále názorů“. Několika novinářům poskytl přístup k interní komunikaci zaměstnanců společnosti z doby, kdy firmu ještě nevlastnil.
Klíčoví zaměstnanci tehdy řešili otázky jako zablokování účtu bývalého prezidenta Donalda Trumpa nebo šíření zprávy listu New York Post (NYP) o podnikatelských aktivitách Huntera Bidena. Obnovil také některé dříve zablokované twitterové účty, včetně Trumpova, a propustil asi deset procent zaměstnanců Twitteru.
Čekání na nového šéfa
V prosinci nechal Musk uživatele Twitteru hlasovat, zda má zůstat v čele společnosti. Pro odchod miliardáře z čela Twitteru se tehdy vyslovilo 57,5 procenta z více než 17 milionů hlasujících. Musk následně uvedl, že odstoupí z funkce generálního ředitele firmy, jakmile najde někoho dostatečně bláznivého, aby tuto práci vzal.
„Hádám, že pravděpodobně ke konci tohoto roku by bylo dobré načasování najít někoho jiného, kdo by společnost řídil, protože si myslím, že by měla být ve stabilní pozici kolem, víte, koncem tohoto roku,“ konstatoval Musk letos v únoru na summitu v Dubaji.
Hodnota Twitteru se od Muskova převzetí snížila podle jejího šéfa o více než 50 procent na 20 miliard dolarů. Když Musk na podzim Twitter kupoval, firma zaměstnávala téměř 8000 lidí. Jejich počet se zredukoval na 1500, řekl Musk 12. dubna v rozhovoru s BBC.
Poslední měsíce byly podle něj velmi stresující, ale koupě firmy byla správným krokem. Musk rovněž uvedl, že se k sociální síti vrátila většina inzerentů, takže z hlediska příjmů a výdajů je v tomto ohledu teď na nule.