Článek
V porovnání zemí je tento podíl v rozpětí od osmi procent v severských zemích Švédsku, Dánsku a Islandu po 65 procent v Řecku. V Lucembursku a na Islandu jsou lidé více zběhlí v použití počítačů, 42 procenta obyvatel se zde řadí do skupiny s vysokou úrovní základních počítačových dovedností. Z nových členských států si lépe než průměr EU vede Estonsko a Slovinsko.
Rozdíl mezi pohlavími ohledně "e-dovedností" není ve většině zemí příliš významný, žádné zkušenosti s počítačem nemá 31 procent mužů a 37 procent žen.
Velkou roli zde však hraje věk lidí. Pro starší generaci jsou počítače něčím téměř nepochopitelným. Ve zhruba polovině zemí tak jsou "e-dovednosti" vzácné u lidí ve věku 55 až 74 let (61 procent z nich nikdy nepoužilo počítač). Základní počítačové dovednosti jsou pro mnohé problémem i ve věkové skupině 25 až 54 let - tedy skupině typické pro pracovní sílu. V tomto věkovém pásmu chybí základní dovednosti 29 procentům Evropanů. V Řecku, Itálii, na Kypru, v Litvě a Maďarsku se tento výsledek vztahuje až na 50 a víc procent lidí středního věku.
Mladí Řekové a Maďaři si s PC nerozumí
Naopak velmi počítačově dovedná je tato skupina lidí v Dánsku, Lucembursku, na Islandu a v Norsku, kde se více jak 4 z 10 osob řadí do skupiny s vysokou úrovní základních počítačových znalostí. Nejvyšší dovednostní úroveň nalezneme samozřejmě mezi mladými lidmi, přesto např. v Řecku a Maďarsku nemá žádné základní počítačové dovednosti zhruba jeden ze tří mladých lidí.
Jestliže zkombinujeme starší věkové skupiny a úroveň dosaženého vzdělání, pak se dostaneme k rozdílu ještě výraznějšímu, neboť skoro 80 procent lidí starších 55 let a zároveň s nižší úrovní vzdělání nepoužilo počítač nikdy.
Není překvapením, že dovednostní úroveň je relativně dobrá u lidí s vyšším vzděláním a studentů, naopak velmi nízká je u lidí bez vyššího středního vzdělání (57 procent nikdy nepoužilo počítač v porovnání s "pouze" 25 procenty lidí se střední a osmi procenty lidí s vyšší úrovní vzdělání).
Většina z 57 procent lidí, kteří internet používají, ho nepoužívá pravidelně (tj. průměrně alespoň jednou týdně) a 43 procenta občanů ho nepoužila nikdy. V Řecku je pouze 18 procent lidí ve věku 16 až 74 let pravidelně on-line.
Zajímavé jsou rozdíly ve vztahu mezi úrovní základních počítačových dovedností a způsobem, jakým byly získány. Lidé s relativně bohatými dovednostmi je získali především nezávislým způsobem, a to buď samostudiem - zvláště ve smyslu učení se za pochodu - nebo také z knih a CD-ROMů.
Většina lidí základy zvládá
Co se týče sledovaných počítačových aktivit, více než polovina z těch, kteří počítač již někdy použili, pracovali s tabulkovými procesory, zatímco pouze 13 procent má již zkušenost s počítačovým programováním.
V používání širokého rozsahu internetových aktivit jsou uživatelé internetu relativně nezkušení. Zatímco většina lidí ví, jak používat vyhledávače nebo posílat přílohy k e-mailovým zprávám, pouze minimum uživatelů je blíže obeznámeno s použitím služeb jako internetové telefonování, peer-to-peer (P2P) komunikační sítě nebo tvorba webových stránek.