TikTok je mezi návykovými sítěmi králem, tvrdí odborníci

„Nejrizikovější sítě jsou ty, kde se videa střídají nejrychleji a kde jsou nejvíce propracované algoritmy. Podstatnou součástí je také založení na audiovizuálním obsahu,“ popsala v pondělí na kulatém stole na téma vliv digitálních technologií na děti Jaroslava Suchá z adiktologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

„TikTok je mezi nimi králem. Má nejpropracovanější algoritmy, stačí jen zareagovat na video nebo ho celé zhlédnout a už začne nabízet podobný obsah,“ dodala pro Novinky její kolegyně Terezie Babilonová.

„Ve výzkumu bylo třeba zjištěno, že během asi tří minut po registraci je možné se dostat k sebevražednému obsahu, například návodu na oprátku,“ varovala.

TikTok je čínská platforma, která slouží ke sdílení videí mezi uživateli. Patří mezi nejoblíbenější sociální sítě na světě, ale čelí také řadě kontroverzí. Například ve Spojených státech krátce přestal fungovat v lednu 2025, kvůli zákonu, který zachování sítě v USA podmiňoval zrušením a ukončením kontaktů s čínskou vlastnickou společností ByteDance kvůli obavám z narušení národní bezpečnosti.

Do sociálních sítí je podle Babilonové implementováno množství návykových mechanismů. „Je to zejména nekonečné scrolování, tedy to, že stačí jen posouvat prstem. Je to pro nás vlastně až moc jednoduché. Samotná videa mají krátké rychlé střihy, které rychle vyplaví dopamin (známý jako hormon štěstí, dodává pocit potěšení a hraje úlohu i při vzniku závislosti - pozn. red.),“ vysvětlila.

„Obsah je nekonečný a náš mozek to ví a čeká, až narazí na něco, za co nás takto odmění. Právě ona nekonečnost nás na síti udržuje,“ dodala. Tímto procesem mohou být uživatelé zcela pohlceni a odpojit se tak od světa kolem.

„Člověk už vlastně ani neví, co dělá. Občas ho nějaké video zaujme, získá tak další dopamin a pak proces pokračuje, dokud ho něco nevytrhne,“ řekla.

V současnosti podle odborníků děti a mladí lidé konzumují především audiovizuální obsah. I proto mezi nejnávykovějšími sítěmi nenajdeme například X, které spoléhá mnohem více na text.

„Čtení textu je už o něco náročnější, vyžaduje rozpoznávání písmen, zaměstnává mozek více než jen sledování videí. Také bych to spojila s tím, že děti obecně méně čtou,“ dodala Babilonová.

Protože na TikToku se formát osvědčil, postupně se rozšířil i na jiné platformy. „Další sítě implementovaly krátká videa a nekonečný obsah, ať už to byly Shorts na Youtube nebo Reels na Instagramu, ale podobně funguje třeba i Netflix, který hned pustí další díl,“ sdělila.

Odborný termín pro sítě, které tento způsob využívají, je Highly visual social media. Patří mezi ně nejnávykovější sociální sítě jako TikTok, Instagram nebo Snapchat. „Pro starší generaci je však nejrizikovější Facebook, který pro mladší není relevantní sítí,“ upozornila na rozdíly mezi věkovými kategoriemi Eva Aigelová z Katedry psychologie na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Experti se shodují na tom, že sociální sítě jsou velkým rizikem především pro mladistvé. „Spočívá v tom, že na nás zkoušejí různé triky, abychom tam vydrželi delší dobu a aby nám prodali různé zboží, a k tomu potřebují různé algoritmy a doporučovací systémy, takže sociální síť zkoumá, co mě baví, jak by mě tam mohla zdržet déle, a potom třeba na základě toho, co mě baví, ze mě vytáhla nějakou platbu,“ varoval Martin Kožíšek, specialista na internetovou bezpečnost ve sdružení CZ.NIC.

Podle dřívějších analýz tráví děti na sociálních sítích dvě až pět hodin denně. Láká je nejvíc TikTok, pak následují Instagram a YouTube. Jak je z řádků výše patrné, mnohdy se na sociální sítě přihlašují v mnohem mladším věku, než by měly.

Podle odborníků je to alarmující, protože většina rodičů si ani neuvědomuje, jaká rizika na sítích číhají. „Děti velmi často na sociálních sítích zažívají šikanu, velmi často se srovnávají, což vede k velkým psychickým potížím, protože mají pocit, že celý svět je dokonalý, nejlepší, ideální a oni mu nestačí, nedosahují,“ řekla Novinkám Hana Petráková, vedoucí e-mailové poradny na Lince bezpečí.

„Taky vnímáme potíž v tom, že jsou sociální sítě poměrně silně návykové, protože přinášejí rychlý dopaminový efekt při používání,“ konstatovala Petráková.

I proto je dobré dětem nastavit pravidla. „Já si myslím, že cesta není dětem zakazovat sociální sítě nebo jakékoliv používání internetu, ale dávat k tomu pravidla, aby to bylo únosné, smysluplné a dětem přínosné. To, co ze sociálních sítí nebo internetu můžeme vytěžit, aby mohly vytěžit, ale aby je to zároveň neohrožovalo,“ dodala Petráková.

Jako ideální případ uvedla mít na zařízení dětí nastaven časový limit a zároveň hlídat, jaký obsah sledují. Podobný názor zastávají i další experti. „Pro nejmenší je určitě dobré pořídit nějaký rodičovský zámek, to je optimální pro děti do osmi let věku, pak už je to jen o důvěře, protože děti jakékoliv zákazy obejdou,“ má jasno Kožíšek.

„Je dobré se dětí ptát ne pouze, co bylo ve škole, ale i jak bylo na internetu. Děti se vám budou svěřovat, co zažily nebo koho sledují, což je pro vás jako rodiče velmi cenná informace,“ uzavřel specialista na internetovou bezpečnost.