Steve Jobs: vizionář, který změnil svět počítačových technologií

Jak už to tak bývá, velké počiny často doprovází silné a netradiční příběhy. Také Steve Jobs začínal jako prosťáček: první počítač, jenž připomínal spíše bedýnku s obvody, zkonstruoval v otcově garáži za peníze, které získal z prodeje svého oblíbeného hipísáckého mikrobusu od Volkswagenu. Od té doby se začal měnit svět technologií.

Steven Paul Jobs se narodil 24. února 1955 v San Francisku. Jeho vlastní rodiče se jej po porodu sice vzdali, ale ještě tu noc našel domov u Paula a Clary Jobsových.

V sedmnácti letech nastoupil Jobs na poměrně kvalitní Reed College v Oregonu, což jeho nepříliš bohaté rodiče stálo velkou část úspor. Budoucí počítačový mág však se školou skončil již po prvním semestru.

Jobs, který stejně jako většina tehdejších mladých propadl hnutí hippies, snil o spirituální výpravě do Indie. Aby na ni sehnal prostředky, začal pracovat ve společnosti Atari, působící v herním průmyslu. Z Indie se vrátil jako buddhista, s oholenou hlavou a v tradičních šatech. Chvíli pak ještě pracoval v Atari se Stevem Wozniakem, s nímž se seznámil během brigády u Hewlett-Packard.

Tito dva spolu v roce 1975 začali nejprve v pokoji Jobsovy sestry a poté v garáži jeho otce pracovat na prototypu počítače. Jejich snem bylo dostat tehdejší obří stroje z ohromných klimatizovaných sálů na stůl běžných uživatelů.

Výsledkem byl model Apple I., který prakticky sestával jen ze základní desky a sloužil spíše jako hračka nadšencům do elektroniky. I tak se těchto Applů podařilo prodat více než dvě stovky kusů a dvojice vynálezců založila firmu Apple. Jako vstupní kapitál jim posloužily peníze z prodeje Jobsova mikrobusu a Wozniakovy vědecké kalkulačky.

Ještě větší úspěch sklidil následovník Apple II., a tak se společnost mohla začít rozrůstat o nové zaměstnance, sponzory a především pracovat na vývoji nových modelů. Ze Stevena Jobse se v jeho pětadvaceti letech stal multimilionář.

V roce 1983 však přišel zlomový okamžik, když Apple přetáhl šéfa Pepsi-Coly Johna Sculleyho, který však Jobse záhy z firmy vypoklonkoval. Důvodem bylo především jeho neekonomické jednání, při kterém upřednostňoval drahé inovace a vzhled před cenovou dostupností.

Ambiciózní vegetarián a buddhista se však nenechal odradit a založil společnost NeXT Computer, jež vyvíjela technicky velmi vyspělé stroje. Od režiséra George Lucase odkoupil filmovou společnost a udělal z ní počítačové studio Pixar. To se podílelo na mnoha úspěšných animovaných filmech, mezi nimi například na vůbec prvním počítačově animovaném celovečerním snímku na světě - Příběhu hraček. Pod Jobsovým vedením se Pixar stal nejúspěšnějším animačním studiem na světě.

S odstupem teď na tyto události hledí Jobs vstřícným okem a dokonce říká, že pro jeho kariéru byl vyhazov velmi přínosný. V roce 1996 navíc Apple za více než 400 miliónů dolarů odkoupil NeXT a Jobs se vrátil do funkce ředitele.

Jeho povinností bylo dostat Apple zpátky do pozice lídra trhu, kterou ztratil v souboji z IBM. To se mu podařilo díky uvedení modelu iMac a také díky použití některých technologií z NeXT. Od té doby za pomoci několika silných novinek Apple jen vzkvétal. Své místo si pak upevnil zejména na začátku nového tisíciletí, kdy přišel postupně na trh s iPodem, iPhonem a iPadem.

Dnes bývalému hipísákovi, který se netají s experimentováním s LSD za svých mladých let, patří obří koncern, jenž na svět chrlí největší technologické novinky s nakousnutým jablkem ve znaku.

Za svou práci byl v minulosti několikrát oceněn. Od prezidenta Reagana převzal v roce 1985 Národní medaili za technologie, získal Jeffersonovou cenou za veřejnou službu a několikrát figuroval v čele žebříčků byznysmenů.

Je také zapsán v Guinessově knize rekordů jako generální ředitel s nejnižším platem na světě. Pobírá pouhý jeden dolar, ačkoli jeho jmění činí více než pět miliard dolarů a Jobsovi patří 136. místo v žebříčku nejbohatších lidí na planetě časopisu Forbes.