Článek
„Existuje stejné množství příběhů, kdy se projevil jako člověk a kdy jako nevychovanec,“ tvrdí novinář Brent Schlender, který znal zakladatele společnosti Apple 25 let. Spolu s dalším novinářem Rickem Tetzelim o něm napsali knihu, jež tak trochu napravuje nelichotivý obraz Steva Jobse z předchozích životopisů.
„Za těch 25 let se změnil víc než kdokoli jiný, koho jsem za svůj život potkal,“ říká v rozhovoru Brent Schlender. „Přišlo mi, že tenhle vývoj zatím nikdo přesně neukázal,“ dodává, proč mělo podle něj smysl vydat další knihu s Jobsem na přebalu.
K dceři se zpočátku nehlásil
Na první pohled vypadá život Steva Jobse jako moderní pohádka, která zpočátku dokonce voní Orientem. Jako mladý hippie se vydal do Indie a koketoval s myšlenkou stát se mnichem. Nakonec se vrátil do Kalifornie, kde v roce 1976, v pouhých jednadvaceti letech, založil se Stevem Wozniakem firmu Apple. Z osobních počítačů, původně vyráběných v garáži Jobsových rodičů, se brzy stává byznys s miliónovými obraty.
Jobs byl po řadě osobních sporů z firmy v roce 1985 vyštván, aby se do ní později triumfálně vrátil a nastartoval zlatou éru hudebních přehrávačů, telefonů a tabletů, která přetrvává dodnes.
Brent Schlender znal Jobse 25 let a díky řadě osobních setkání mohl spolu s Rickem Tetzelim důkladně popsat, jak moc se za tu dobu zakladatel společnosti Apple proměnil. „Dokázal být nesnesitelný, ale taky to byl člověk, co uměl pobavit a inspirovat. A byl oddaný své rodině stejně jako kterýkoliv z mých přátel,“ popsal mi Jobse Schlender. |
---|
Kniha Steve Jobs: Zrození vizionáře vyšla v říjnu v nakladatelství Grada s rozsahem 488 stran a cenou 399 Kč. |
Jenže k pohádkovému princi měl Jobs daleko. Dceru Lise, která se mu narodila v roce 1978 ze vztahu s Chrisann Brennanovou, odmítl uznat dokonce i poté, kdy soudem nařízený test jeho otcovství potvrdil. Paradoxně i sám Jobs byl nechtěným dítětem. Narodil se z románku americké studentky a syrského doktoranda, kteří ho dali k adopci.
„V té době ještě nedospěl, byl příliš sobecký,“ popisuje Schlender důvod, proč tehdy 23letý, v té době už úspěšný podnikatel, odmítal platit výživné na vlastní dítě, byť si k Lise později našel cestu. „Dělal tenkrát obrovské chyby,“ vyvrací novinář mýtus o neomylném géniovi. Ani novináři to konec konců se Stevem Jobsem neměli jednoduché, svědčí o tom hned první osobní zkušenost Brenta Schlendera.
Před Jobsem ho varovali
Poprvé se potkali v roce 1986, rok poté, kdy musel Steve Jobs kvůli profesním neúspěchům i osobním sporům opustit Apple, milovanou společnost, kterou spolu se Stevem Wozniakem sám založil. V nově vzniklém podniku NeXT chtěl všem ukázat, jak velkou chybu ve firmě s nakousnutým jablkem ve znaku udělali. „Psal jsem tehdy pro Wall Street Journal a kolegové mě varovali, že rozhovor s ním bude náročný.“ A skutečně, role tazatele a zpovídaného se hned na začátku prohodily.
„Začal mě zkoušet, předchozí reportér z Journalu prý o počítačích nevěděl vůbec nic,“ vzpomíná Schlender. I když Jobsovým testem prošel, z prvního setkání žádný článek nesepsal. „Trvalo další roky, než Steve v NeXTu představil nový produkt,“ popisuje Jobsův perfekcionismus – vždyť jen za návrh loga nové firmy utratil rovných sto tisíc dolarů.
„Rozuměl jsem počítačům a programování, takže v tom mě respektoval,“ pokračuje Brent Schlender ve vyprávění. Od té doby navštívil technologického vizionáře mnohokrát, často i u něj doma. V knize vzpomíná i na to, jak ho i s dcerami pozval na jedno speciální promítání k sobě domů. Pustil mu dokončovaný animovaný film od Jobsovy firmy Pixar, zaměřené na počítačovou animaci. Schlender a jeho dvě dcery tak viděli v Jobsově pracovně film Příběh hraček, jenž se později stal celosvětovým hitem.
„Tuhle jeho jemnější stránku veřejnost nikdy nepoznala. Jeho žena Laurene byla stejně neústupná jako on, ve výsledku z něho udělala lepšího člověka,“ nepochybuje zkušený žurnalista. „Když se v roce 1997 vracel do Applu, vzal si s sebou i tu dospělejší stránku své osobnosti. Proto pro něj lidé stále pracovali, i když dokázal být náročný a obtížný šéf.“
Rodina, pár přátel a skvělé produkty
Specifický vztah mezi Jobsem a jeho podřízenými mi popsal i druhý autor životopisu, Rick Tetzeli. „Vždy se choval podle toho, co považoval za důležité. A důležitá pro něj byla rodina, několik blízkých přátel a pak výroba skvělých produktů,“ přibližuje Tetzeli Jobsův svět. „Takže když mu někdo hloupě odpověděl nebo ztrácel jeho čas průměrnými nápady, rozčílil se. Když se mu nelíbila něčí práce, neřekl to mile, jak by to asi udělala většina z nás. Zkrátka se nezdržoval zdvořilostmi,“ vystihuje Tetzeli.
Přesto byla oddanost zaměstnanců vůči Jobsovi takřka bezmezná. Když šéf Applu onemocněl rakovinou slinivky a jeho zhoršující se zdravotní stav vyžadoval transplantaci jater, nabídl mu Tim Cook vlastní orgány. Nabídku svého podřízeného, který později převzal vedení firmy a šéfuje Applu dodnes, tehdy Jobs jednoznačně odmítl.
Naposledy se slyšeli po telefonu
Že pozdější Steve Jobs už nebyl stejným sebestředným despotou jako zamlada, může potvrdit i sám Brent Schlender.
„Naposledy jsme spolu mluvili po telefonu, zval mě k sobě domů.“ Pozvání se však setkalo jen s odměřenou reakcí, Schlender pro to měl své důvody: „Nějakou dobu před tím jsem málem umřel na zánět mozkových blan. Steve se za mnou několikrát zastavil v nemocnici, to od něj bylo moc hezké.“ Jenže pak se rozhodl, že na dalších článcích už spolupracovat nebudou. „Asi se obával, že nebudu schopen pracovat stejně dobře jako před nemocí,“ domýšlí si novinář.
„Právě během našeho posledního telefonátu jsem mu řekl, jak mě tím naštval. Omluvil se mi a pořád chtěl, abych ho přijel navštívit.“ Jenže Brent Schlender už se příliš nenamáhal, aby si našel volný termín.
„Teď už vím, že mě zval k sobě domů proto, abychom si spolu naposledy popovídali, než zemře. Zval si takhle své přátele, příbuzné a konkurenty, mezi nimi třeba Billa Gatese. A pak několik novinářů, jako jsem byl já. Tu příležitost rozloučit se osobně jsem propásl,“ uzavírá Schlender.