Článek
Hlavní obavou WHO jsou chatboti využívající umělou inteligenci, jako je například fenomén ChatGPT. Ty totiž mohou poskytovat uživatelům nepodložené a klamné informace. Organizace tvrdí, že v současnosti jsou tyto nové technologie využívány s „nedostatečnou opatrností a nedostatkem kontroly“, a to bez odborného dohledu a důkladného vyhodnocování výsledků.
„Rychlé zavádění takto neověřených systémů by mohlo způsobit chyby ze strany zdravotního personálu, ohrozit pacienty a snížit důvěru v umělou inteligenci, což by mohlo vést ke zpoždění nebo omezení využívání těchto technologií a jejich dlouhodobých přínosů,“ varovala organizace.
Profese, které se nemusí umělé inteligence bát. Alespoň prozatím
WHO poukazuje na nedostatečnou obezřetnost, kterou doprovází použití umělé inteligence ve zdravotnictví, a vyzývá státy a organizace, aby pečlivě otestovaly systémy využívající umělou inteligenci před jejich implementací do zdravotnického prostředí. Tyto systémy by mohly sloužit jako pomoc při rozhodování lékařů a zdravotnického personálu.
Organizace vyjádřila obavy také v souvislosti s používáním chatbotů s umělou inteligencí. Podle WHO tyto systémy mohou poskytovat nesprávné informace, které se zdají uživatelům věrohodné. Navíc chatboti mohou generovat „velmi přesvědčivé dezinformace“, které by mohly představovat obtížné problémy pro instituce.
WHO se nelíbí ani to, jakým způsobem systémy umělé inteligence zacházejí s osobními údaji uživatelů. Například ChatGPT totiž v defaultním režimu shromažďuje dotazy a odpovědi uživatelů, anonymní režim byl zaveden teprve nedávno.
Fenomén jménem ChatGPT
Umělá inteligence se dostala do středu pozornosti s rozvojem ChatGPT. Tento chatovací systém dokáže generovat různé texty včetně článků, esejí, vtipů a poezie na základě jednoduchých dotazů. ChatGPT se učí odpovídat na podněty uživatelů a podobně jako lidé se učí na základě velkého množství dat.
V květnu 2024 byl zpřístupněn pokročilejší model umělé inteligence GPT-4o. Ten je schopen poskytovat bezpečnější a užitečnější odpovědi a připravit půdu pro šíření technologií podobných lidem. Zvládá simulovat i emoce.
Webovou aplikaci nabízí OpenAI zdarma, v placené verzi ale můžete systém využívat i ve chvíli, kdy je velmi zatížen. Ostatní musí čekat na uvolnění kapacity. Předplatné, které nabízí i další výhody, vyjde případné zájemce na 20 dolarů měsíčně, tedy v přepočtu zhruba na 480 Kč.
Za ChatGPT stojí start-up OpenAI, který financuje společnost Microsoft.
Rychlejší a přesnější než lidé
Vědci přesto věří, že umělá inteligence bude v budoucnu hrát klíčovou roli také ve zdravotnictví. V nedávné studii publikované v časopise Nature byli porovnáváni odborníci a umělá inteligence při poskytování počátečních hodnocení výsledků vyšetření rentgenem, ultrazvukem či na magnetické rezonanci.
Obě skupiny hodnotily LVEF, což je ejekční frakce levé komory srdce. Tento test měří schopnost srdce pumpovat krev a používá se k diagnostice srdečních záchvatů a možnosti implantace defibrilátoru.
Studie zahrnovala téměř 3500 ultrazvukových vyšetření srdce, která byla náhodně rozdělena mezi lidské odborníky a umělou inteligenci. Následně byla jejich hodnocení posouzena kardiology, kteří nebyli informováni, která hodnocení pocházejí od člověka a která od umělé inteligence.
Studie uvádí, že kardiologové provedli významné změny ve více než 27 % hodnocení od odborníků a téměř v 17 % hodnocení od umělé inteligence. Umělá inteligence byla rychlejší, přesnější a kardiologové ji nerozpoznali.
Umělá inteligence je při hodnocení ultrazvuku srdce lepší než lidé
