Rusko nařídilo používat ruský software. Nikdo ale neví jaký

Zákon, který bude platit od 1. července 2020, ani přesně nevypočítává, která zařízení by měla mít předinstalované ruské programy. Uvádí pouze, že má jít o určité typy technicky složitých výrobků, přičemž smartphony, chytré televize a počítače jsou na stránkách Státní dumy uvedeny jen jako příklad. Ruského původu by měly být například antivirové programy, vyhledávače, prohlížeče internetu anebo komunikační programy. Opět není specifikováno, které aplikace to mají být.

TASS dodal, že pro zákazníky se nic nezmění kromě toho, že mezi běžnými aplikacemi budou mít předinstalované ruské programy. Zákon totiž nenařizuje výrobcům, aby své aplikace těmi ruskými nahradili, ale že by měli programy od ruských firem rovněž zahrnout. Není ani jasné, kolik má být předinstalováno aplikací a o jaké druhy programů půjde, zda o antiviry, messengery, nebo browsery.

A nemluví se ani o tom, zda by aplikace od domácích výrobců měly mít v operačním systému ochranu, která by bránila jejich odstranění a nahrazení jinými programy, dodal TASS.

Ministerstvo pro komunikaci oznámilo, že má registr doporučených programů.

„Možná budou výrobcům doporučeny programy z tohoto registru, nebo se vytvoří další registr. Zatím není jasné, jak se to uplatní. V registru je pět tisíc programů od ruských výrobců,“ vyjádřil se k volbě vhodných programů předseda národního podniku Russoft Valentin Makarov.

Dodal, že rozpracovaných programů je mnohem více. Obává se však, jak se registr sestaví a jak se zákon uplatní. „Máme dvě velké vývojářské společnosti na oblasti informační bezpečnosti - Kaspersky Lab a Dr Web. Hlavní je, aby mohl výrobce sám vybírat antivirus a nebyl nucen používat specifický produkt od jednoho výrobce.“

TASS zmiňuje v souvislosti se zákonem ještě společnosti Mail.ru, poskytující služby e-mailu, nebo telefonní operátory MTS a Megafon.

Makarov také uvedl dva důvody, proč byl zájem zákon přijmout: „Jsou tu dvě ideje. První je, že jde o pomoc ruským vývojářům v konkurenčním boji se zahraničními společnostmi. Druhý, že jde o splnění podmínek zákona o ochraně osobních údajů. Společnosti vyvíjející aplikace shromažďují informace o uživatelích. Od toho, o jaké zboží mají zájem, až po jejich telefonní kontakty. Úřady chtějí, aby data o Rusech byla uložena u domácích firem.“

Mluvčí prezidenta Dmitrij Peskov už dříve popřel, že by mělo jít o odříznutí Ruska od internetu nebo o omezení přístupu k němu, jak uvádějí kritici. Podle Kremlu jde o opatření proti trustům.

Zákon o „svrchovaném internetu“ však skutečně umožňuje vládě odstřihnout uživatele od globální počítačové sítě, poskytovatelé připojení musejí nově mít ve svých systémech nástroj pro sledování a omezování síťového provozu. Vedení země tvrdí, že nová patření zajistí, že web bude ochráněn před zahraničními útoky a bude nezávislý. Podle mluvčího Kremlu si nových opatření běžní uživatelé ani nevšimnou.