Článek
Odbory ve školství proto budu podle svého předsedy Františka Dobšíka cílit na minimalizaci rizik. „Technologie mohou učitelům pomoci, ale přinášejí i rizika a mohou narušit tradiční vzdělávací procesy,“ uvedl Dobšík.
Mezi rizika užívání AI patří podle odborářů mimo jiné zneužití dat týkajících se studentů, učitelů a výuky a zvyšování nerovností. Učitelé totiž mohou mít k technologiím různě obtížný přístup a mohou se tak lišit možnosti jejich profesního rozvoje. Za spornou odboráři označují i proměnlivou kvalitu on-line materiálů, které tyto technologie produkují, a existenci algoritmů, jež budou automaticky rozhodovat.
„To může vést i k neetickému chování lidí, kteří na základě dat z technologií vyloučí ze školy slabé žákyně a žáky nebo mohou stigmatizovat studentky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami,“ usnesli se členové odborového svazu.
Více zmatku než užitku. WHO varuje před umělou inteligencí ve zdravotnictví
Naopak kladně odboráři na AI hodnotí to, že technologie mohou pomáhat učitelům plánovat hodiny, a přinést tak úsporu času vyučujících a větší individualizaci výuky. Systémy totiž podle nich mohou přesně odhalit slabá místa studentů, na která bude možné zaměřit další výklad a procvičování.
Učitele nenahradí
Že roboti a umělá inteligence nemohou nahradit učitele, uvedla na sjezdu odborů ředitelka Evropského odborového výboru pro vzdělávání (European Trade Union Committee for Education/ETUCE) Susan Flockenová. Podle ředitelky odborové federace, která zastupuje 132 odborových svazů v sektoru školství v 51 zemích, je ve výuce a vzdělávání zásadní lidský kontakt a emoce.
Flockenová připustila, že zájem o učitelskou profesi v zemích Evropy v poslední době klesá a mnohé vzdělávací systémy v Unii se potýkají s nedostatkem pedagogů. Nahrazování učitelů roboty ale podle ní není řešením. Dodala, že Evropská unie připravuje regulaci umělé inteligence.
Evropská unie plánuje aplikaci rozdělit do různých kategorií a zavést různá omezení podle toho, jaké s sebou nesou riziko. Vznikající unijní regulaci umělé inteligence označují europoslanci za první legislativu svého druhu na světě. Jejím cílem je zajistit „etický a na člověka orientovaný rozvoj AI“ v Evropské unii a předcházet rizikům spojeným s rychlým rozvojem těchto technologií.
Fenomén jménem ChatGPT
Umělá inteligence se dostala do středu pozornosti s rozvojem ChatGPT. Tento chatovací systém dokáže generovat různé texty včetně článků, esejí, vtipů a poezie na základě jednoduchých dotazů. ChatGPT se učí odpovídat na podněty uživatelů a podobně jako lidé se učí na základě velkého množství dat.
V květnu 2024 byl zpřístupněn pokročilejší model umělé inteligence GPT-4o. Ten je schopen poskytovat bezpečnější a užitečnější odpovědi a připravit půdu pro šíření technologií podobných lidem. Zvládá simulovat i emoce.
Webovou aplikaci nabízí OpenAI zdarma, v placené verzi ale můžete systém využívat i ve chvíli, kdy je velmi zatížen. Ostatní musí čekat na uvolnění kapacity. Předplatné, které nabízí i další výhody, vyjde případné zájemce na 20 dolarů měsíčně, tedy v přepočtu zhruba na 470 Kč.
Za ChatGPT stojí start-up OpenAI, který financuje společnost Microsoft.
Umělá inteligence umožní čtení myšlenek
