Článek
Odbory ve školství proto budu podle svého předsedy Františka Dobšíka cílit na minimalizaci rizik. „Technologie mohou učitelům pomoci, ale přinášejí i rizika a mohou narušit tradiční vzdělávací procesy,“ uvedl Dobšík.
Mezi rizika užívání AI patří podle odborářů mimo jiné zneužití dat týkajících se studentů, učitelů a výuky a zvyšování nerovností. Učitelé totiž mohou mít k technologiím různě obtížný přístup a mohou se tak lišit možnosti jejich profesního rozvoje. Za spornou odboráři označují i proměnlivou kvalitu on-line materiálů, které tyto technologie produkují, a existenci algoritmů, jež budou automaticky rozhodovat.
„To může vést i k neetickému chování lidí, kteří na základě dat z technologií vyloučí ze školy slabé žákyně a žáky nebo mohou stigmatizovat studentky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami,“ usnesli se členové odborového svazu.
Naopak kladně odboráři na AI hodnotí to, že technologie mohou pomáhat učitelům plánovat hodiny, a přinést tak úsporu času vyučujících a větší individualizaci výuky. Systémy totiž podle nich mohou přesně odhalit slabá místa studentů, na která bude možné zaměřit další výklad a procvičování.
Učitele nenahradí
Že roboti a umělá inteligence nemohou nahradit učitele, uvedla na sjezdu odborů ředitelka Evropského odborového výboru pro vzdělávání (European Trade Union Committee for Education/ETUCE) Susan Flockenová. Podle ředitelky odborové federace, která zastupuje 132 odborových svazů v sektoru školství v 51 zemích, je ve výuce a vzdělávání zásadní lidský kontakt a emoce.
Flockenová připustila, že zájem o učitelskou profesi v zemích Evropy v poslední době klesá a mnohé vzdělávací systémy v Unii se potýkají s nedostatkem pedagogů. Nahrazování učitelů roboty ale podle ní není řešením. Dodala, že Evropská unie připravuje regulaci umělé inteligence.
Evropská unie plánuje aplikaci rozdělit do různých kategorií a zavést různá omezení podle toho, jaké s sebou nesou riziko. Vznikající unijní regulaci umělé inteligence označují europoslanci za první legislativu svého druhu na světě. Jejím cílem je zajistit „etický a na člověka orientovaný rozvoj AI“ v Evropské unii a předcházet rizikům spojeným s rychlým rozvojem těchto technologií.
Fenomén jménem ChatGPT
Umělá inteligence se dostala do středu pozornosti s rozvojem ChatGPT. Tento chatovací systém dokáže generovat různé texty včetně článků, esejí, vtipů a poezie na základě jednoduchých dotazů. ChatGPT se učí odpovídat na podněty uživatelů a podobně jako lidé se učí na základě velkého množství dat.
V květnu 2024 byl zpřístupněn pokročilejší model umělé inteligence GPT-4o. Ten je schopen poskytovat bezpečnější a užitečnější odpovědi a připravit půdu pro šíření technologií podobných lidem. Zvládá simulovat i emoce.
Webovou aplikaci nabízí OpenAI zdarma, v placené verzi ale můžete systém využívat i ve chvíli, kdy je velmi zatížen. Ostatní musí čekat na uvolnění kapacity. Předplatné, které nabízí i další výhody, vyjde případné zájemce na 20 dolarů měsíčně, tedy v přepočtu zhruba na 480 Kč.
Za ChatGPT stojí start-up OpenAI, který financuje společnost Microsoft.
