Obří úspěch i nepříjemné přešlapy. Příběh Microsoftu, který změnil technologický svět

Patrně nejvýraznější postavou Microsoftu v celé jeho historii byl spoluzakladatel Bill Gates, který se narodil v roce 1955. 

Ten projevil svůj talent a lásku k technologiím již ve svých 13 letech, tehdy vytvořil svůj první počítačový program – piškvorky.

Během následujících let jeho láska k programování rostla, a tak si již na střední škole díky tomu přivydělával. Svůj první program prodal už v 17 letech. Tehdy ještě patrně ani on sám netušil, že jeho vášeň povede až k miliardářskému impériu.

V roce 1973 se mu podařilo dostat se na Harvardovu univerzitu, studiu se příliš nevěnoval a školu opustil. Místo toho se začal plně věnovat programátorské práci, se kterou mu pomáhal o dva roky starší Paul Allen, se kterým se seznámil už dříve na přípravné škole Lakeside v Seattlu.

O pouhý rok později společně vyvinuli programovací jazyk BASIC, který se stal jejich prvním velkým úspěchem. Právě to je považováno za zlomový okamžik, kdy se oba kamarádi rozhodli založit vlastní firmu. Ta vzniká v roce 1975 a má 15 zaměstnanců – jen pro srovnání: dnes zaměstnává americký softwarový gigant na 230 000 lidí.

Většího věhlasu v technologickém světě se Microsoft dočkal až v roce 1981. V srpnu 1981 představil počítačový gigant IBM osobní počítač s operačním systémem MS-DOS 1.0 z dílny Microsoftu, se kterým spolupracoval.

Microsoft v témže roce zahájil práci na operačním systému Windows, jehož první verzi označenou jako Windows 1.0 představil 20. listopadu 1985. Windows 1.0 byl grafickou nadstavbou systému MS-DOS.

Koncem roku 1987 vydal Microsoft druhou, vylepšenou verzi „oken“ (označenou 2.0), kterou doplnila bohatá nabídka programů – byly mezi nimi Excel, Word, Corel Draw! nebo PageMaker.

Za první celosvětově úspěšnou verzi je ale považován až systém Windows 3.0, který se objevil na trhu v květnu 1990. Mimochodem v dubnu 1992 přišly na trh vylepšené Windows 3.1, které byly jako první nedlouho po své světové premiéře převedeny do češtiny.

Zlomovým se stal rok 1995, kdy si premiéru odbyl – jak už samotný název napovídá – operační systém Windows 95. Právě s příchodem pětadevadesátek totiž odstartoval masový nástup osobních počítačů.

Ne všechny následující verze Windows se těšily stejně vysoké oblibě, vždy se ale propracovaly mezi nejoblíbenější platformy na světě. Například nejnovější Windows 11 aktuálně používá podle analytické společnosti StatCounter 42,69 % lidí, zatímco starší desítky má nainstalováno stále ještě 54,2 % uživatelů.

Operační systém Windows 10 je stále populárnější navzdory tomu, že jeho podpora bude v letošním roce končit. Poté už nebudou vycházet pro desítky vůbec žádné aktualizace, a to ani ty bezpečnostní.

Celosvětově používá nějakou verzi operačního systému Windows zhruba sedm uživatelů z deseti. Žádná jiná platforma pro klasické počítače tedy není v současnosti populárnější, například konkurenční macOS od Applu má v globálních statistikách podíl nižší než 16 %.

Operační systém Windows nicméně není jediným úspěchem Microsoftu, americké firmě se daří například i mezi hráči. Řeč je především o herní konzoli Xbox, jejíž první verze vyšla již v roce 2001. Nic na tom nemění ani fakt, že konzole od Microsoftu byla vlastně jen odpovědí na konkurenční systém PlayStation 2 od Sony.

První konzole od Microsoftu se vyznačovala hardwarovou a softwarovou rozšiřitelností – například bylo možné si do konzole přidat vlastní pevný disk, využívat klávesnici, myš a podobně.

Xbox využíval upravený procesor Intel Celeron o frekvenci 733 MHz a grafickou kartu GeForce od společnosti NVIDIA. Na trhu se objevilo několik verzí. Celkem bylo prodáno přes 24 milionů kusů.

Ještě úspěšnější byla druhá konzole od Microsoftu Xbox 360 z roku 2005, která byla vyvinuta ve spolupráci se společnostmi IBM, ATI, Samsung a SiS. Konzole již nabízela službu Xbox Live umožňující hrát hry on-line a komunikovat s přáteli, stahovat filmy a dema. Prodalo se jí přes 84 milionů kusů.

V dlouhodobém měřítku patří Xbox mezi tři prodejně nejúspěšnější konzole na světě, právě vedle modelů od Sony a Nintenda. Aktuálně jsou v prodeji modely Xbox Series X a Series S, které se také těší mezi hráči velké popularitě.

Ve výčtu úspěchů nemůžeme zapomenout ani na cloudové služby Azure, které se dnes stávají hlavním zaměřením společnosti. Součástí toho je i balík on-line aplikací fungujících jako služby bez instalace zvaný Microsoft Online Services. Tyto aplikace umožňují výměnu dat i on-line komunikaci.

Neúspěchy se samozřejmě také najdou, což je s ohledem na 50letou existenci Microsoftu pochopitelné. Vzpomenout musíme například na Internet Explorer, který byl ještě v roce 2002 nejpopulárnějším internetovým prohlížečem na světě s podílem 90 %.

Postupně ale začal tomuto browseru ujíždět vlak a lidé se stále častěji klonili ke konkurenčním řešením, vše dospělo až do takového stádia, že Explorer zcela zanikl – jeho podpora byla definitivně ukončena v roce 2022.

Firma se snaží navázat na úspěchy Exploreru s novým prohlížečem zvaným Edge, ten má ale podíl podle dat StatCounteru pouze 5,18 %. Trhu vládne Chome, který používá v globálních statistikách 66,17 % lidí.

Neúspěchem skončil také hudební přehrávač Zune či pokus o prosazení vlastních mobilních telefonů s mobilní verzí Windows, které měly konkurovat iPhonům. Zatímco chytré telefony se těší stále rostoucí popularitě, Microsoft opustil mobilní trh již v roce 2017. 

K úspěchu mu nepomohla ani akvizice divize chytrých telefonů značky Nokia v roce 2014 za 5,5 miliardy eur, podle aktuálního kurzu 138,4 miliardy korun.

Microsoft ale na vlastní hardware zcela nezanevřel. Vedle herního hardwaru vyrábí také povedené počítačové periferie, jako jsou klávesnice, sluchátka či myši, a také vlastní počítače pod značkou Surface.

Počítače Surface však zatím většího podílu na trhu ve srovnání s tradičními výrobci počítačů nedosáhly.

Gates nicméně nebyl u všech úspěchů a neúspěchů firmy. V roce 2000 vedení Microsoftu předal Stevu Ballmerovi, načež se začal věnovat filantropii.

Ballmer udělal v Microsoftu velkou kariéru. Stal se historicky teprve druhým dolarovým miliardářem díky akciovým opcím, které obdržel jako zaměstnanec společnosti. Nebyl přitom zakladatelem Microsoftu, ani jeho příbuzným.

V roce 2014 nastoupil na post ředitele Satya Nadella, pod kterým se nyní píše nová éra Microsoftu. Právě Nadella se totiž zasloužil o transformaci firmy, zaměřil se více na cloudové služby a poskytování podnikových IT řešení. Microsoft se pod jeho vedením vrátil k růstu a dosahuje rekordních příjmů.

V posledním čtvrtletí roku 2024 americký softwarový gigant vykázal celkové tržby 69,6 miliardy dolarů (1,6 bilionu Kč), přičemž čistý zisk se v tomto období zvýšil o 10 procent na 24,1 miliardy dolarů (547 miliard Kč).

Dnes Microsoft nejen dominuje softwarovému průmyslu, ale také nastavuje trendy v oblasti umělé inteligence a cloud computingu.