Článek
„Půjdeme nad rámec našich současných závazků ohledně ukládání dat a umožníme firmám a organizacím z EU zpracovávat a ukládat data v rámci jejich regionu. To znamená, že vaše data nebudou přesouvána mimo EU,“ prohlásil výkonný ředitel pro technologie a prezident Microsoftu Brad Smith.
Tyto změny se týkají především cloudových služeb amerického softwarového giganta, a to včetně Azure, Microsoft 365 a Dynamics 365. Smith doplnil, že Microsoft tímto krokem reaguje „na požadavky zákazníků, kteří požadují silnější závazek k datové rezidenci“.
Transatlantická ochrana dat je důvodem k obavám od loňského rozhodnutí Soudního dvora EU. Ten označil za neplatné rozhodnutí Evropské komise, které umožnilo firmám na základě přísných evropských pravidel na ochranu osobních údajů předávat data do Spojených států. Dohoda označovaná Privacy Shield (bezpečnostní štít) podle soudu nebrání dostatečně tomu, aby se k osobním údajům uživatelů nedostala americká vláda.
Datacentra ve 13 evropských zemích
Microsoft provozuje datová centra ve 13 evropských zemích včetně Francie, Německa, Švýcarska, Irska a Švédska. Smith uvedl, že firma se postaví žádosti jakékoli vlády o poskytnutí osobních dat zákazníků z veřejného sektoru i z komerční sféry v EU, jestliže k tomu bude mít oporu v zákoně.
Velké firmy často mají tak rozsáhlá data, že je nutné je ukládat na serverech ve více zemích, kde se mohou i významně lišit zákony. Pro podniky je tak zpravidla obtížné zjistit, kde přesně je která část dat uložena a zda v každém okamžiku taková úložiště splňují pravidla ochrany osobních údajů, jako je v zemích Evropské unie GDPR.
Microsoft či DHL. Za jaké podniky se vydávají hackeři nejčastěji?
V posledních letech se podle IT specialisty Radka Šalomona z firmy AD24 zákazníci z řad firem i spotřebitelů dodržování pravidel zabalených pod zkratku GDPR stále více domáhají. „Cílem je, aby naše data zůstala u nás v Evropě. Ač zde zůstanou naše data, technologie a know-how je stále zaoceánské. Tedy se k nim dokáže dostat například vláda USA, protože Microsoft spadá do její jurisdikce,” uvedl Šalomon.
Pokud chce podle něj Evropa opravdu chránit data Evropanů, je podle něj nutné více podporovat evropské technologické firmy a start-upy, aby nejen data, ale i know-how zůstaly v Evropě a Evropa byla technologicky soběstačná. „Dokud bude Evropa závislá na zahraničních technologiích a službách, nebude nikdy dokonale naplněna podstata ochrany osobních údajů neboli GDPR,” podotkl Šalomon.
