Lidé se bojí o místa. Většina Evropanů volá po regulaci AI

Pro regulaci se podle průzkumu vyslovilo 68 procent Evropanů. „Nejobvyklejší obavou je možnost ztráty pracovního místa,“ komentoval podle CNBC výsledky průzkumu děkan Ikhlaq Sidhu, který má na starosti vědu a technologie na IE University.

„Je tedy evidentní, že je čím dál více veřejné mínění nakloněno myšlence regulace AI. Platí to zejména kvůli nedávnému příchodu produktů založených na generativní AI, jako je například ChatGPT,“ dodal Sidhu.

Narážel přitom na to, že v loňském roce volalo po regulaci méně lidí. Konkrétně se pro omezení AI vyslovilo v totožném průzkumu v roce 2022 jen 58 % lidí.

Zatímco ve většině Evropy je postoj lidí v otázce regulace AI velmi podobný, výrazně odlišný názor zastávají pouze obyvatelé Estonska. Zde si přeje, aby vláda omezila jasnými pravidly umělou inteligenci, pouze 35 % obyvatel.

Průzkum, kterého se účastnilo na 3000 Evropanů, také ukázal, že většina lidí má problémy rozlišit obsah tvořený umělou inteligencí od toho autentického. Pouze 27 procent účastníků průzkumu je přesvědčeno, že by dokázali identifikovat falešný obsah vytvořený umělou inteligencí.

Poslanci Evropského parlamentu již v letošním roce schválili návrh pravidel pro regulaci umělé inteligence, což v podstatě představuje první krok k regulaci tohoto sektoru na našem kontinentu. Podobné snahy jsou ale patrné například i v USA.

Obavy lidí z nástupu umělé inteligence se v posledních měsících skutečně množí. Mezinárodní organizace práce (ILO) nicméně už v srpnu upozornila, že takové nářky nejsou namístě, AI podle nejnovější studie totiž pravděpodobně nepřevezme úplně kontrolu nad prací většiny lidí. Automatizace části jejich povinností je však prý nevyhnutelná, což by mohlo uvolnit prostor pro jiné úkoly.

„Většina pracovních míst a odvětví je vystavena automatizaci jen částečně. Je tedy pravděpodobnější, že je umělá inteligence spíše doplní, než nahradí,“ došla podle serveru BBC k závěru organizace.

Organizace rovněž upozornila, že nejvíce postižena by mohla být práce vykonávaná v kancelářském prostředí, což by mohlo mít dopad zejména na zaměstnanost žen v těchto oblastech, kde jsou často silně zastoupeny, především v bohatších zemích.

V oblasti kancelářských aktivit může být podle studie až čtvrtina úkolů automatizována. Většina jiných profesí, například manažeři a prodejci, by pak měla být postižena podstatně méně. „Nejdůležitější dopad umělé inteligence bude pravděpodobně spočívat v rozšíření pracovních činností,“ stojí ve studii ILO.

Podle nedávné zprávy americké investiční banky Goldman Sachs by umělá inteligence mohla nahradit až 300 milionů pracovních míst po celém světě. Umělá inteligence by ale také mohla vést k tvorbě nových pracovních míst a zvýšení produktivity v různých odvětvích.

Zpráva Goldman Sachs zdůrazňuje, že využití umělé inteligence se v různých oblastech liší a v administrativě lze zautomatizovat více pracovních úkolů než v jiných odvětvích, například ve stavebnictví.

Naštěstí jsou zde i dobré zprávy. Odborníci upozorňují, že jsou stále věci, které umělá inteligence nezvládá. Jde především o úkoly, jež vyžadují ryze lidské vlastnosti, jako je například emoční inteligence či kreativní myšlení. Změna oboru směrem k profesím, které tyto vlastnosti využívají, by tak mohla zmírnit šance, že dotyčného nahradí umělá inteligence.

Podle amerického futuristy Martina Forda existují tři kategorie, jež budou v dohledné budoucnosti od změn relativně izolované: