Článek
Software analyzuje snímky magnetické rezonance mozku a určí, na co člověk myslí, podle toho, která oblast mozku se aktivovala. V testu se určovalo, na které ze dvou slov sledovaný člověk myslí, a úspěšnost přístroje byla devadesátiprocentní.
Tato technologie by jednou mohla pomáhat postiženým lidem, pro které je těžké komunikovat. Podle manažerů projektu jde také o první krok k tomu, abychom vyspělou techniku ovládali pouhou myšlenkou. Zatím jsou schopnosti nové technologie skromné. Navíc vyžaduje velmi drahé zařízení a ještě se nehodí na analýzu abstraktních myšlenek.
Systém funguje za podmínky, že sledovaný člověk myslí na jednu věc z desítek vybraných podstatných jmen, například medvěd či kladivo. Přístroj si nejprve naskenuje, jaké oblasti mozku jednotlivá slova aktivují, a pak je v testu schopen vybrat, na které z nich člověk myslí.
Myšlenkou se dají ovládat i roboti
Výrobci se neustále snaží přijít také na to, jak ovládat nejrůznější zařízení pouhou myšlenkou, což by značně usnadnilo život postiženým lidem. Příkladem mohou být japonští vědci, kteří naučili jejich robota Asima poslouchat lidskou myšlenku.
Člověk, jemuž má robot ulehčit každodenní život, svého pomocníka ovládá pomocí helmy, kterou má posazenu na hlavě a jež vysílá radiové pokyny do senzorů přístroje. Elektrické výboje z pokožky hlavy ve chvíli, kdy člověk myslí na jednoduché pohyby, jsou pak překládány do skutečných pohybů robota. Ten pak může kráčet, pohybovat pažemi či běhat.
Základem celého projektu je rozpoznání mozkových impulzů, které vedou k realizaci pohybu končetin a celého lidského těla. Robot pak pomocí bezdrátové komunikace dokáže na myšlenkové příkazy člověka adekvátně reagovat.
Vědci ovšem upozorňují, že převedení projektu do praxe ještě čeká dlouhá cesta. Zatím se jim totiž nepodařilo lidskou mysl zbavit všech ruchů, které komunikaci mezi mozkem a robotem komplikují. Navíc jednotlivé myšlenkové vzorce se u různých lidí liší, nastavení u každého člověka tak představuje dvou až tříhodinovou práci.