ChatGPT poskytuje terapii, může vést k revoluci v duševním zdraví

Zadáte-li do ChatGPT větu: „Trpím úzkostí“, průkopnický robot společnosti OpenAI poháněný umělou inteligencí se téměř okamžitě pustí do práce. „Je mi líto, že trpíte úzkostí. Může to být náročný zážitek, ale existují strategie, které vám mohou pomoci zvládnout vaše příznaky,“ objeví se vzápětí na obrazovce. Pak následuje seznam očíslovaných doporučení: pracovat na relaxaci, zaměřit se na spánek, omezit kofein a alkohol, zpochybňovat negativní myšlenky a vyhledat podporu přátel a rodiny.

Ačkoli to nejsou zrovna originální rady, připomínají to, co byste mohli slyšet v ordinaci terapeuta nebo si přečíst na internetu v článku o úzkosti.

ChatGPT sám upozorňuje, že není náhradou za psychologa nebo poradce. To však některým lidem nebrání, aby platformu používali jako svého terapeuta. V příspěvcích na on-line fórech, jako je Reddit, uživatelé popisují své zkušenosti se systémem, který požádali o radu ohledně osobních problémů a těžkých životních událostí, jako je rozchod. Někteří uvádějí, že jejich prožitky s chatbotem jsou stejně dobré nebo lepší než tradiční terapie.

Pozoruhodná schopnost ChatGPT napodobovat lidskou konverzaci vyvolává otázky ohledně potenciálu umělé inteligence a její schopnosti při léčbě duševních onemocnění v regionech, jako je Asie, kde jsou tyto služby často přetížené a stále zahalené stigmatem.

Někteří nadšenci do umělé inteligence vidí největší potenciál chatbotů v léčbě lehčích, běžnějších stavů, jako je úzkost a deprese. Ta většinou spočívá v tom, že terapeut pacienta vyslechne a nabídne mu praktické kroky k řešení jeho problémů.

Terapie pomocí umělé inteligence by teoreticky mohla nabízet rychlejší a levnější přístup k podpoře než tradiční služby duševního zdraví, které trpí nedostatkem personálu, dlouhými čekacími lhůtami a vysokými náklady. Také by osobám trpícím duševními problémy mohla umožnit vyhnout se pocitu studu, zejména v částech světa, kde duševní nemoci zůstávají tabu.

Vyhlídka na to, že umělá inteligence rozšíří, nebo dokonce povede léčbu duševních onemocnění, ale vyvolává i nesčetné etické a praktické obavy. Od toho, jak chránit osobní údaje a zdravotní záznamy, až po otázky, zda bude počítačový program skutečně schopen vcítit se do pacienta a rozeznat varovné signály, například riziko sebepoškozování. Ačkoli se technologie, která stojí za ChatGPT, snaží vyrovnat lidem, v reakci na určité pobídky může poskytovat nepředvídatelné, nepřesné nebo znepokojivé odpovědi.

Využití umělé inteligence v aplikacích specializovaných na duševní zdraví se zatím omezuje na systémy „založené na pravidlech“, jako je Wysa, Heyy a Woebot.

Přestože tyto aplikace napodobují některé aspekty terapeutického procesu, na rozdíl od ChatGPT a dalších systémů založených na umělé inteligenci, které vytvářejí vlastní reakce, používají stanovený počet kombinací otázek a odpovědí, které vybral člověk.

Všechny tři aplikace vycházejí z kognitivně behaviorální terapie, standardní formy léčby úzkosti a deprese, která se soustředí na změnu myšlení a chování pacienta. Jejich zakladatelé zdůrazňují, že se nesnaží nahradit terapii, ale doplnit tradiční služby a poskytnout nástroj v počáteční fázi léčby duševních problémů.

Přestože tyto aplikace mají omezené funkce, odvětví umělé inteligence zůstává z velké části neregulované, a to navzdory obavám, že by tento rychle se rozvíjející obor mohl představovat vážné riziko pro blaho lidí.

Začátkem letošního roku údajně spáchal sebevraždu Belgičan poté, co ho k tomu nabádal chatbot Chai s umělou inteligencí. Sloupkař deníku The New York Times zase popsal, že ho chatbot Bing od Microsoftu nabádal k opuštění manželky.

Podle Amelie Fiskeové, výzkumné pracovnice z Technické univerzity v Mnichově, nemusí jít o situaci buď, anebo - umělá inteligence by se například mohla využívat ve spojení s běžným terapeutem. Jiní odborníci se zase domnívají, že technologie může najít nejcennější využití v zákulisí, například při provádění výzkumu nebo jako pomoc psychologům při hodnocení pokroku jejich pacientů.