Článek
"Počet manažerů obviněných z porušování autorských práv se ale stále zvyšuje," dodal mluvčí BSA Jan Hlaváč. Podle něj tuzemské firmy za užívání nelegálního softwaru zaplatí průměrně 200 tisíc korun.
"Nejčastějším obětním beránkem jsou zejména pracovníci, kteří jsou odpovědní za informační techniku, ale i řadoví zaměstnanci či dodavatelé informační techniky. Mnohdy jsou totiž k softwarovému pirátství nepřímo nuceni vedením firmy," dodal Hlaváč.
Management podle BSA ignoruje nelegální užívání softwaru ve společnosti, či je dokonce podporuje. Nutí prý správce informační techniky instalovat software do více počítačů, než povolují zakoupené licence.
"Obavy ze ztráty zaměstnání jsou obvykle větší než z následků souvisejících s pirátstvím a zaměstnanci tlaku podlehnou," tvrdí BSA.
| Nejčastější výmluvy vedení (analýza BSA) |
| Chyba není na mé straně, nejsem za to zodpovědný. |
| Máme jiné priority související přímo s podnikáním, na hlídání legálnosti softwaru nejsou zdroje. |
| Nestačili jsme zatím pořídit další licence, protože naše firma příliš rychle roste či došlo k fúzi nebo akvizici. |
| O užívání nelegálního softwaru jsme neměli ani potuchy. |
| Licence jsou příliš drahé. |
| Software jsme pouze testovali a pak jej zapomněli odinstalovat. |
"Vlastník firmy či její nejvyšší vedení ze zákona zodpovídají za chod společnosti, a tedy i za možné nelegální užívání softwaru. Ve vlastním zájmu tak musí vytvořit prostředí, které zabraňuje porušování autorských práv," uvedla BSA s tím, že se odpovědnosti nelze vyhnout ani za předpokladu, že manažer instalace nelegálních kopií nenařídil ani se jí nezúčastnil.
"V praxi se setkáváme s tím, že společnosti vůbec neevidují až 40 procent užívaného softwaru a až 10 procent počítačů. Neevidovaný software je velmi často nelegální a je užíván bez vědomí managementu," potvrdila Martina Hyndráková, auditor společnosti B-right.
Třicet devět procent softwaru instalovaného v tuzemských počítačích je nainstalováno nelegálně. Česká republika se však i přesto zařadila mezi 20 zemí s nejnižší mírou softwarového pirátství.
Za snížením tuzemské míry pirátství o jeden procentní bod oproti loňsku je podle analytiků lepší legislativa a zátahy policie ve firmách, které se dopouštěly softwarového pirátství. Ty jsou v drtivé většině případu prováděny na základě udání, které podal někdo z vnitřku firmy.