Britové si posvítí na partnerství Microsoftu a OpenAI

Úřad v oficiálním prohlášení zmiňuje, že se obává toho, že Microsoft získá nad OpenAI kontrolu. „V poslední době nastala ve vedení společnosti OpenAI řada změn, některé se přitom týkaly společnosti Microsoft,“ uvedl britský antimonopolní úřad.

CMA se bude zabývat tím, zda „propojení obou firem neomezuje konkurenci a nemá negativní vliv na spotřebitele“.

Prezident společnosti Microsoft Brad Smith již na vyšetřování reagoval prohlášením, že jeho firma je připravena „úzce spolupracovat s regulačním úřadem v rámci tohoto šetření“. „Změnilo se jen to, že Microsoft bude mít nyní ve správní radě OpenAI pozici pozorovatele bez hlasovacího práva, což je velmi odlišné od akvizice,“ zdůraznil Smith.

Reorganizace ve správní radě OpenAI následovala až po kontroverzním vyhazovu šéfa společnosti Sama Altmana. V počátku to vypadalo, že Altman bude nově pracovat v Microsoftu, o čtyři dny později však byl do své pozice znovu jmenován – i díky tlaku amerického softwarového gigantu.

Investice Microsoftu do start-upu OpenAI, známého zejména díky svému programu ChatGPT, jsou odhadovány až na 13 miliard dolarů, tedy v přepočtu 294 miliard korun. Microsoft integroval v rámci partnerství systém umělé inteligence vyvinutý OpenAI do svého kancelářského balíku Office a dalších softwarových produktů.

S vyšetřováním CMA má Microsoft bohaté zkušenosti. Právě britský regulátor se totiž postavil proti spojení amerického softwarového giganta s herním studiem Activision Blizzard. Historicky největší herní obchod v hodnotě 69 miliard dolarů (1,5 bilionu Kč) se podařilo dokončit až za bezmála dva roky.

Microsoft oznámil plány na koupi herního studia už vloni v lednu. „Usilovně investujeme do prvotřídního obsahu, komunity a cloudu, abychom zahájili novou éru her, která staví hráče a tvůrce na první místo,“ prohlásil tehdy ke spojení obou gigantů šéf Microsoftu Satya Nadella.

Sám patrně ani netušil, jak moc se celý obchod zkomplikuje a zdrží. Proti akvizici se totiž postavili regulátoři z USA, Evropské komise (EK) i z Velké Británie.

V průběhu uplynulých měsíců tak musel americký softwarový gigant udělat celou řadu ústupků. Uzavřel licenční smlouvy o poskytování her s dalšími firmami – například se společností Nvidia, ukrajinskou firmou Boosteroid či s japonskou společností Ubitus.

Díky nim letos v květnu získal požehnání EK a v červenci následně i od regulátora v USA. Posledním orgánem, na který se čekalo, byl britský antimonopolní úřad CMA. I britští regulátoři ale nakonec dali ještě v říjnu americkému softwarovému gigantu zelenou, uvedla agentura Reuters.

Microsoft se musel ale smířit s dalším ústupkem – studio Activision Blizzard muselo ještě před uzavřením obchodu prodat svá streamovací práva mimo Evropu konkurenční společnosti Ubisoft Entertainment. Práva platí pro veškeré stávající a budoucí hry vydané během následujících 15 let, a to ve verzích pro klasické počítače i herní konzole.

Americký softwarový gigant se tak nově stal majitelem celé řady zvučných jmen herního světa – zmiňme alespoň Call of Duty, World of Warcraft, Diablo, Candy Crush, Tony Hawk, Overwatch, Spyro, Hearthstone, Guitar Hero, Crash Bandicoot a StarCraft.